Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
V43l44a75d53i28m94í54r 22Š90t76ě29r83b71a
Myslím, že by mu do toho hovořilo víc cenzorů než v době kdy tvořil. Za každou stranu nejméně jeden, za každou komoru parlamentu nebo neziskovku si je netroufnu spočítat. -:)
A35l58e92š 43L76i57s14o97v54s82k56ý
Dietl byl tak trochu jako Kája Gott, uměl proplouvat společenskými peřejemi a na nějakých principech zas tolik netrval.
P36a23v31e18l 21K45u27c19h14t54a
Dietl na rozdíl od Káji (vybraná slova po "z" - drzý, jazyk, brzy, Ruzyň) poukazoval na společenské neduhy i když nemohl zcela"sepsout" přímo režim. Tím by okamžitě skončil. Dělal kulturu na rozdíl od jiných pro široké vrstvy a to považuji za cenné.
P36a86v38e97l 50K49u21c74h15t73a
Otevírat problémy socialismu - potíže růstu či růst potíží - v tehdejší politické atmosféře a nebýt přitom zlikvidován bylo velké umění. A to pan Dietl uměl. Natočil i seriál který byl "u ledu". Jakub sklář, prý kvůli "Haničincovi" co v něm byl aktivním funkcionářem KSČ a a za protektorátu udavač.
J23a29n 82Š72e84s70t40á82k
Zase nepřehánějte s tím velkým uměním: "nebýt přitom zlikvidován bylo velké umění" Jistěže to Dietl uměl, a pokud někdy náhodou ujel, tak to se soudruhy na nějakém dýchánku na ÚV KSČ jistě hezky vyspravili, aby pracující nepřišli k úhoně
P13e13t80r 88K61o29r26e15c73k46y
Rád jsem sledoval zpracování jeho tvorby a vždy jsem se pobavil, tedy v dobrém slova smyslu. Nemocnice byla super, včetně skvělých hereckých výkonů, vzpomínka na něj vždy potěší
J11a55n 58Š20e78s26t97á71k
Jejda omlouvám se moc z a to mínus, sám totiž vůbec neznačím protože se vyjadřuju jen diskusními příspěvky, nevím jak mi to tam skočilo čím jsem do toho drbnul, tak sorry
J64a44n 36Š17e92s32t48á18k
Soudruh mistr slova Dietl by to jistě zpracoval skvěle, a u případných konkurentů by požádal ÚV, aby je trošku upozadili, tak jak to dělal s Milanem Uhdem a dalšími. Jen pro úplnost, citace z blogu Tomáše Peciny: Když Jaroslav Dietl v r. 1985 zemřel, paradoxně nebyl příliš oplakáván ani jednou, ani druhou stranou: ačkoli mu jeho slouhovství umožnilo udržet si i v těžké době životní standard, na který si v 60. letech zvykl, nikdy se mu nedostalo těch projevů uznání, které od režimu přijímali umělci mající jen zlomek jeho talentu, jako byli Jan Kozák nebo Miroslav Florian. Do historie ovšem nevstoupí jako umělec, ale právě jen jako to, čím ve skutečnosti primárně byl – jako zručný, talentovaný a téměř bezmezně bezcharakterní umělecký prostitut.
- Počet článků 57
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 945x
