Medaile byla blízko, ale...

   Já snad vyřadím ze svého jídelníčku brambory. Minimálně vždy po dobu mistrovství světa v ledním hokeji. Bramborová medaile chutná vždy hořce. Co bylo tentokrát špatně?

   Čeští hokejisté začali šampionát výtečně. Porazili velmi neoblíbeného a favorizovaného soupeře ze Švédska. Dvě třetiny měli navrch pohlednou a aktivní hrou a vyvolali v příznivcích naděje, že medailový půst letos skončí. Tehdy ještě nikdo netušil, že švédští obhájci zlata dopadnou tentokrát ještě hůř než my.

   Myslím si, že podle předvedené hry byla medaile reálným cílem. Český tým hrál aktivněji než v minulých letech, hráči se snažili často střílet, ovšem v bezprostředním boji o medaile chybělo gólové zakončení. Nejpatrnější to bylo v semifinálovém utkání s Kanadou. Tolik střel a jediný gól! Kanaďané méně pálili, ovšem méně šancí také "spálili". V pohybu na ledě byli efektivnější. Dokázali se prokombinovat do vyložených brankových příležitostí a proměňovat je. České hráče svazovala v koncovce nervozita a křečovitost. Nechci psát, že měli smůlu, protože, co by měli říkat Švýcaři, kterým unikl postup přes Kanadu 0,4 vteřiny před koncem.    

   V utkání o 3. místo se český tým znovu vzchopil k dobrému výkonu. V určitých fázích utkání měl i herně navrch, ale 2 góly byly slabým zhodnocením. Ruský tým také vyvinul obrovské úsilí a po dramatickém průběhu, kdy výsledek 2:2 nezměnilo ani prodloužení, získal bronzové medaile po úspěšnějších samostatných nájezdech.

   Abychom mohli pomýšlet na lepší umístění, musíme mít brankáře mimořádné /máme dobré/, obránce ještě důraznější a útočníky gólovější. Lehce se to píše, hůře uskutečňuje. Myslím, že ve hře českého týmu je vidět znatelné zlepšení oproti loňsku, ale možná by to chtělo /kromě střelby/ ještě více pilovat sehranost. Sestava není míchačka a někdy bylo toho míchání hráčů až moc. Přes tyto výhrady si myslím, že trenér Říha byl správnou volbou a měl by u reprezentace zůstat.