Pravděpodobně mi něco uniklo ve vývoji mé mateřštiny. Stává se, že některé slovo získá další nový význam, jako tomu bylo například u tunelu. Vypadá to, že podobný osud poznamenal také výraz "koště".
Možná jsem zaostalý, ale já si pod tímto slovem pořád ještě představuji pometlo. Po zhlédnutí několika televizních a internetových diskusí jsem ale nabyl dojmu, že nyní se koště stalo patrně ostrou nadávkou.
Jsem z toho poněkud rozpačitý. Mohu ještě používat zmíněné slovo, aniž bych byl označen za sprosťáka? Mohu se na koště zeptat v obchodě, pokud ho budu potřebovat koupit? Mám na mysli pochopitelně prodejnu s košťatovým sortimentem. Je mi jasné, že řezník by mě za tento požadavek vyhnal z masny kýtou.
Nevyžaduje však současná etiketa, aby zákazník zmíněné koště opsal třeba již také zmíněným pometlem? Možná bych se na to měl zeptat etiketáře Špačka, ale ten má teď plno práce s hodnocením Hamáčkovy mikiny, tak ho nebudu zdržovat.
Jestli to takhle půjde dál, obávám se, že nějakou nezdravou hlavu napadne natočit remake Dívky na koštěti s jiným názvem a ten původní film šoupne do trezoru, jak už to tak někdy bývá. Ano, uznávám, je to nadsazené a také doufám, že to nadsázkou zůstane.
Končím tohle ožehavé téma, a pro uklidnění přidám na závěr několik určitě zcela nezávadných a dlouhodobě oblíbených veršíků.
Zlatá brána otevřená,
zlatým klíčem odemčená,
kdo do ní vejde,
tomu hlava sejde,
ať je to ten nebo ten,
praštíme ho.....safra, jak je to dál?
