Bylo to patrné od první chvíle. Ty holky je nakazily. Nikdo tomu neunikl. Nákaza se rozšířila na všechny. Trochu jsem to očekával, ale ne v takové míře.
Přitom to nebyly lehké holky. Při jejich tělesných parametrech o lehkosti nelze mluvit. Urostlé basketbalistky České republiky s přiměřenou hmotností nakazily bojovností, elánem a obrovskou vůlí po vítězství české reprezentační fotbalisty. Svěřenci trenéra Bílka dokázali po smolné porážce s Litvou využít svůj drtivý tlak na skotskou branku a vytěžili z něj jediný, ovšem vítězný gól. Stadion v Edenu explodoval nadšením, tedy v místech, kde se zrovna nevyskytovali četně zastoupení skotští příznivci. Špatný vstup do kvalifikace tím byl alespoň částečně napraven. Boj o postup na fotbalové EURO je tedy pro Česko nadále otevřený, a my se můžeme těšit na další napínavá utkání.
Stříbrná basketbalová radost, která byla znamenitou tečkou za letošním mistrovstvím světa, ještě zdaleka nedozněla, a je tady důležitý fotbalový úspěch. Po dosavadním, většinou děsivém, vystoupení českých prvoligových klubů v pohárové Evropě přišel v pravou chvíli. Jeden stěhovavý opeřenec ale jaro nedělá, a tak je zapotřebí neusnout na vavřínech, nepodcenit Lichtenštejnsko a povinným vítězstvím ještě zvýšit postupové možnosti.
Vy, basketbalové původkyně blahodárné nákazy, si svoje stříbrné medaile pořádně vychutnejte, a přeji vám, abyste vybojovaly ještě mnoho skvělých vítězství. Chleba proto sice lacinější nebude, ale uděláte nám radost.
