Pokud by se mě ještě před týdnem někdo zeptal, jestli vím, co je to čarověník, nedokázal bych správně odpovědět. Možná bych si tipnul, že se jedná o nějakou čarodějnickou pomůcku Harryho Pottera.
Stačila však výstava Jehličnatá NEJ v Botanické zahradě hl. m. Prahy, a neprodleně jsem byl poučen. Ne snad proto, že bych zmíněnou výstavu sám navštívil, a vrátil se odtud obohacen odbornými přírodopisnými vědomostmi.
Za svoje botanické poznání "vděčím" neznámému zloději nebo zlodějům, kteří krádeží čarověníků na výstavě jehličnanů způsobili pořádný rozruch a následnou zvýšenou medializaci tohoto pojmu. Dověděl jsem se, že čarověníky jsou jakési deformace a nepravidelnosti na rostlinách a lze je množit roubováním. Na přesnější definici si netroufnu, přece jen je to ale od domnělé čarodějnické rekvizity rázné vykročení správným směrem.
Horší ale je, že z tohoto poznání skutečně nemám žádnou radost. Bylo totiž draze vykoupeno opětovným zjištěním, co všechno lze u nás ukrást. Lépe by mi bylo zůstat uvedeným botanickým pojmem nedotčen. Až dosud jsem ho nepotřeboval znát, nechyběl mi, a patrně se bez něj obejdu i v budoucnosti. Škoda jen, že stejná důkladnost a vytrvalost se v České republice více neprojevují v prospěšnějších aktivitách, než je nezákonné přemísťování cizího majetku do vlastních kapes.
