Krásnej víkend

„Dobré ránko. Co si dáš k snídani?“ „Dobré. To je jedno.“ „Chleba nebo rohlíky?“ „To je fakt jedno.“ „No, není to jedno. Je to buď chleba, nebo rohlíky.“ „Tak chleba.“ „No, ty rohlíky jsou už čtvrteční, zítra budou tak akorát na strouhanku.“

„Tak rohlíky, no.“

„Vždycky snídáš rohlíky, ale když je potřeba je dojíst, tak chceš najednou chleba.“

„To je fakt jedno, vezmu si chleba.“

„No jedno to není, vidím, jak se ksichtíš.“

„Neksichtím.“

„No jó, pán se nám urazil.“

„Ježíšmarjá. Dej mi jenom kafe, jestli to teda není taky problém.“

„Hm. Takže teď budeš nafučenej celý víkend, co?“

„Nech mě být, prosím. Aspoň v sobotu.“

„A ty mě necháš? Ty mě necháš? Naštveš mě hned, jak se tady objevíš.“

„Že jsem fakt radši nejel včera na ty ryby.“

„Ahá, tak to jo ono. Já ti říkala, že je mi jedno, jestli pojedeš chlastat na ryby, nebo budeš o víkendu výjimečně taky se mnou.“

„Jak výjimečně? Prosím tě, kdy jsem byl naposledy na rybách?!“

„Nó, takže proto seš tak podrážděnej. Sis měl fakt odjet.“

„Hm.“

„Kam se jako chystáš? Ty fakt jedeš na ty ryby? Zbláznil ses?!“