Neznalost zákonů omlouvá

Dnes jsem vložil na blog článek týkající se mého tvrdého prozření v oblasti fungování Úřadů práce a systému podpor v nezaměstnanosti.

Jedním z nejpopulárnějších příspěvků v následné diskuzi byla hláška "Neznalost zákonů neomlouvá". Nevím, kdo s touto myšlenkou přišel v dějinách první. Tipoval bych například Josifa Visarionoviče Stalina, když kradl majetek "podle zákona" kulakům a věšel je za to, že mají pod košilí vlastní slepici, nebo Adolf Hitler těsně po uzákonění konečného řešení židovské otázky. V každém případě mě baví, že by občan v zemi, kde přílepkem zákona o geneticky modifikovaném šlechtění kukuřice je odstavec o cejchování vodoměrů v domech po převodu bytových družstev do soukromého vlastnictví, měl být znalý všech platných zákonů a jiných právních paskvilů.

Já věřím, že má člověk znát ducha zákona, tedy, že kdo nepracuje, ať nejí a když, tak jen chvíli, než zase pracovat bude, že se nemá krást, že opilý nemá řídit auto a děti nemají pít alkohol.

A jak by k tomu přišli chudáci právníci, kdyby byl každý občan znalý zákona tak, že by nebylo třeba jej zastupovat. Mezi námi, já znám spíš situace, kdy právník obchodní vám řekne sorry, že z pracovněprávních vztahů je jelen a odkáže vás na kolegu. Navíc to znamená, že místo zaměstnání a výchovy dětí máte studovat aktuální vydání právních norem a paragrafovaných znění nejčerstvějších předpisů.

Jestliže cestovní kancelář na stoosmdesátéšesté straně napíše půlmilimetrovým písmem, že za nic neručí a místo letadla můžete jít případně do Bulharska pěšky, je to prostě podvod, když je na titulní straně napsáno "Letecké zájezdy".

Stejné je to se státem. Když 20 let řádně platíte ze silně nadprůměrného příjmu zdravotní a sociální pojištění za účelem mimo jiné pojištění pro případ nezaměstnanosti, je stejný podvod se tvářit, že na základě nějakého technického ustanovení dostanete prd. A od státu je to větší prasárna než od soukromého subjektu, protože ten by na rozdíl od generování zisku měl fungovat jako funkční servis pro spořádaného a slušného občana. Pokud vás zajímá, jak "nedostat" podporu, přečtěte si prosím můj předchozí blog.

A krátká reakce na níže postaveného diskutéra-matematika: Od státu jsem žádné přídavky na děti nebral, nechtěl a nechci, na rozdíl od vás. Chci si jen vybrat minimální část peněz formou podpory, na kterou jsem povinně státu léta platil a nikdy je nečerpal. Nechci žádné almužny. A nechápu připomínku s dětmi, pokud vím, stát má problém, že je dětí málo, zvlášť z rodin, kde je větší šance, že budou státu odvádět ze svých mezd.