Dnes mě Česko okradlo.

Vždycky jsem patřil k loajálním občanům. Platil vše, jak po mě bylo požadováno, i když ne vždy s nadšením. A rasistické vtipy o Romech nepřeposílám, nepřijde mi to košer. Ale dnes jsem narazil.

Když si koupím deku nebo hrnce od podomního prodavače za desetinásobek tržní hodnoty, řeknu si, že jsem hlupák a v podstatě mi to patří. Ale s čím na mne dnes vyrukovali na Úřadu práce, z toho se třesu vztekem ještě teď a jsem připraven bojovat až do konce.

V zaměstnání jsem z různých důvodů skončil dohodou na konci září 2011 (na řádnou pracovní smlouvu). V dotyčné firmě jsem byl od ledna a pobíral v průměru víc než 40 tisíc měsíčně. Za podobných platových podmínek jsem pracoval v řádném pracovním poměru posledních 7 let. Z předchozích dob mi zbyl „živnosťák“, na který jsem si občas nějakou tu korunu přivydělal, když přišel někdo známý a potřeboval pomoct s logem nebo reklamou. Vše bylo legální a řádně daněné. Z vedlejšku platíte zálohy na zdravotní pojištění, zálohy na sociální se neplatí.

Od října 2011 jsem se snažil najít práci tak, abych se 4 dětmi a nějakými těmi splátkami stavebního spoření přežil. Občas jsem si trochu přivydělal a věřil, že stálou práci v mém oboru brzy najdu. Žil jsem z úspor. Na pracovní úřad jsem se šel jen zeptat, jestli existují nějaké formy školení nebo rekvalifikace, abych se v mezičase zdokonalil a měl větší šanci něco zajímavého najít. Bylo mi řečeno, že to dřív bývalo ale „teď nejsou peníze“.

Teď v únoru už úspory dochází (žena je na rodičovské za 7 tis.), tak jsem šel na Pracovní úřad zažádat o podporu, když jsem posledních 20 let po státu nikdy nic nechtěl, ba naopak bohatě platil. „Vedlejšácká“ živnost bohužel nedávala vydělat tak, jak jsem si představoval (mimo Prahu je to se zakázkami horší), možná už mi i „ujel vlak“ za tu dobu, co jsem byl zaměstnán, jsem i přišel o stálé zákazníky. Snažím se zlepšit v angličtině, abych měl větší možnosti se uplatnit u mezinárodních společností.

Už na podzim mi řekli, že chci-li se nahlásit na Pracovním úřadě, musím ŽL minimálně pozastavit, což jsem tedy udělal.

Na „Pracáku“ ale přišla sprcha. Podpora se počítá z POSLEDNÍHO zaměstnání, což je u mě prý ten občasný přivýdělek na živnosťák, bez ohledu na patnáctinásobek vydělaný z řádného pracovního poměru v loňském i předchozích letech. Takže, ačkoliv jsem vydělal bez problémů na plnou výši podpory (14700,- Kč), Dostanu nějakých 1700,- na začátku a kolem 3000,- po 3 měsících, (počítáno z přivýdělku cca 30000,- za rok), čehož už se nedožiju, protože umřeme hlady a zimou, protože pozastavením ŽL si na jeho základě nesmíte vydělávat. Přivydělat si můžete „na dohodu“ do 4000,- měsíčně.

Na závěr: Na sociálním pojištění jsem si za posledních 7 let zaplatil nějakých 900 tisíc. (a to ještě nepočítám příspěvek zaměstnavatele). Za to dostanu podporu 1700,- korun, časem možná 3000,-. Připadá vám to spravedlivé??

Takže ve stručnosti: Pokud si myslíte, že dostanete podporu, pokud přijdete o dobře placené zaměstnání, myslíte si to špatně, pokud máte i živnosťák a nepřerušili ho dřív, než jste přišli o práci. Nabízí se tedy otázka, proč si platit sociální pojištění pro případ ztráty zaměstnání, když pak prakticky nic nedostanete.