Je to dobrá zpráva? Ano i ne. Každá mince má dvě strany. NE proto, že tím postiženým bude sport. Sportovci. ANO proto, že Světová federace squashe odmítla přistoupit na diskriminaci, kterou se snažila uplatnit hostitelská země.
Připomeňme (psal jsem o tom problému 23. listopadu: „Je zaděláno na další sportovní skandál?“): letošní světový šampionát mužských družstev ve squashi se měl původně konat na Novém Zélandu, kvůli covidu byl přesunut do Malajsie. Termín: 7. až 12. prosince.
A právě politika hostitelské země představovala zásadní problém. Politika, která je charakterizovaná zavilou antiizraelskou nenávistí. Ta se v praxi projevuje tím, že Izraelci nemohou běžně Malajsii navštěvovat; tamní režim, který neudržuje s Jeruzalémem diplomatické styky, jim prostě neuděluje vstupní víza.
Týká se to nejen turistů, ale také izraelských reprezentantů. Rozumí se v případech, kdy je Malajsie hostitelem nějakého mezinárodního sportovního klání.
Vraťme se do roku 2019.Tehdy měla tato země hostit mistrovství světa handicapovaných plavců, které bylo současně kvalifikací na tokijskou paralympiádu. Protože ale tamní režim trval sveřepě na tom, že z politických důvodů nepustí do země paralympioniky Izraele, bylo Malajsii pořadatelství odebráno a šampionát se konal v pozdějším termínu v Londýně.
Když jsem o tom ve svém článku 23. listopadu psal, položil jsem otázku: Poučí se v Kuala Lumpuru tentokrát?
Nepoučili.
Malajsie opět odmítla, přes urgence Světové federace squashe, udělit vstupní víza izraelskému týmu. Z politických důvodů (maskovaných navenek obavou o jejich bezpečnost). Jasná diskriminace? Samozřejmě? Jasné porušení všech elementárních principů, které ve sportu panují? Mimo jakoukoli pochybnost.
Má politika hostitelského státu poctěného pořadatelstvím rozhodovat o tom, kdo bude a kdo nebude účastníkem světového šampionátu? Nemá. Nesmí!
Řešení? K lítosti všech zainteresovaných sportovců a fanoušků špičkového squashe pořadatelství takové zemi odebrat. (Případně narychlo přesunout do jiné země, což se ale v tomto případě bohužel nestihne.)
A tak se i stalo.
V pondělí 29. listopadu 2021 informovaly webové stránky Světové federace squashe, že šampionát v Malajsii byl zrušen (obr. 1).
... obr. 1/Zdroj: Web Světové federace squashe.
Ačkoli prohlášení je formulováno velice mírně a diplomaticky, jasně z něj vyplývá, že mistrovství bylo zrušeno proto, že malajsijské úřady nebyly ochotny pustit do země reprezentanty Izraele. Prezidentka Světové federace squashe Zena Wooldridgeová dokonce „vyjádřila své upřímné uznání Mezinárodnímu olympijskému výboru a Olympijské radě Malajsie za jejich neochvějné úsilí ovlivnit nejvyšší orgány Malajsie, aby zajistily, že všechny zúčastněné týmy včetně Izraele budou moci do Malajsie vstoupit a soutěžit bez jakékoli politické diskriminace, v souladu s principy a pravidly Olympijské charty. Pro Světovou federaci squashe je důležité, aby žádný národ, který si přeje soutěžit, nebyl z akce vynechán.“
To se ovšem nepodařilo. Na vině je fanatismus a zavilá tvrdohlavost režimu v Kuala Lumpuru. Raději přijde o pořadatelství, než aby strpěl zhruba týdenní přítomnost nevelké izraelské výpravy na svém území.
Co naplat. Takovýto režim si pořadatelství nezaslouží. Světová federace squashe se rozhodla správně.
V zájmu objektivity dodejme, že kromě výše uvedeného problému se jak vedení světového, tak malajsijského squashe poněkud schovalo za covidovou mutaci omikron. Obě organizace mají obavy, že existence omikronu by mohla ovlivnit schopnost některých týmů do Malajsie cestovat.
Což je jistě pravda, ovšem primární problémem v této kauze je diskriminační postoj hostitelské země k Izraeli, přičemž klíčovou roli hrála skutečnost, že si to Izrael nenechal líbit a byl připraven řešit tuto hanebnou záležitost u Mezinárodního sportovního tribunálu.
Zbývá se přát, aby na antiizraelský fanatismus některých muslimských režimů reagovaly podobným způsobem i ostatní mezinárodní sportovní organizace. Ve stylu buď všichni - nebo nikdo. Tvrdé, ale v principu správné a jediné možné.
