Žijí mezi námi různí lidé. I ti ducha mdlého. Bližní, kteří neumí rozlišovat. A ti všichni mají volební právo. Leč o volbách tato glosa není, ale o něčem trochu jiném.
Hned po ránu mě zaujaly dvě reakce na internetu pod mým dnešním (23/5) článkem na Neviditelném psu. Jde o prestižní elektronický deník, který ovšem nečtou pouze lidé inteligentní a vzdělaní, lidé s přehledem a nadhledem. Bohužel.
Poznámka první. V článku jsem pochválil Melanii Trumpovou za to, že si u Saúdů nevzala hidžáb. Načež jeden čtenář položil otázku: „Ale při návštěvě Izraele si Trump kipu vzal. Muslimům nijak zvlášť nefandím, ale není to dvojí metr?“
Vskutku není. V čem tkví rozdíl? Nepožadovat nošení šátku pro příchozí ze Západu (z ciziny obecně) je výrazem úcty k hostu (feministky by řekly k hostce); naopak požadovat nošení šátku je opakem právě řečeného. Dále: Kde si Trump vzal jarmulku? U Zdi nářků, což je synagoga pod širým nebem, tedy duchovní prostor. Co tím US prezident vyjadřuje? Úctu k hostiteli. Stejně se jistě zachová, až dnes (23/5 – psáno v 7 hodin ráno) odpoledne navštíví památník Yad Vašem.
Jsme s to tyto jemné nuance rozlišit. Ne všichni.
Poznámka druhá. Jako obzvláštní intelektuální exot se prezentoval ve své reakci pisatel s identifikační značkou „D. Novák 721“. Uvedl:
- Ale na těch záběrech od té zdi u mešity al Aksá vypadá Trump jako by tam močil.
Pominu stupidní útok na amerického prezidenta, komentovat něco takového je pod úroveň každého slušného člověka. Musím ovšem „sedm set dvacet jedničku“ upozornit, že nejde o zeď u mešity al-Aksá, ale je to přesně obráceně: nedaleko stojí mešita al-Aksá u Západní zdi (když už).
Důvod mé opravy je prostý: stačí si zjistit, co bylo na místě vybudováno dřív a o kolik staletí.
Kdo není schopen pochopit rozdíl, že v jeruzalémském Starém městě nejde o zeď u mešity, ale o mešitu u zdi, není s to porozumět a správně interpretovat konflikt mezi Izraelem a Araby. A takovíto lidé nám pak na internetu šíří nesmysly, jako ten o Trumpovi u Západní zdi.
•
... dotek historie. Patří mezi posvátné okamžiky v životě každého návštěvníka. Co soudit o člověku, který dokáže tento akt nepopsatelného duchovního rozměru zvulgarizovat? To ponechám na čtenářích. (Zdroj: Blog Last Refuge.)
