Zatímco katoličtí křesťané preferují životopisy svatých, nekatoličtí věřící, především z evangelikálních denominací, čtou jiné příběhy. Třeba ten o Joni. Nebo story Charlese Colsona, poradce prezidenta Nixona.
Colsonovo svědectví přináší kniha „Zvovuzrozený“. Její protagonista byl odsouzen do vězení v souvislosti s aférou Watergate. Kráce předtím se stal evangelikálním křesťanem, což zásadním způsobem změnilo jeho život. Jak na webu Databáze knih napsala v komentáři jedna čtenářka: Rozhodně stojí za to si tuto knihu přečíst. Bůh jedná i s vlivnými lidmi.
Příhěh Joni patří k té literatuře, kterou jsme (já a moji přátelé) považovali v mládí za „povinnou“. Nikoli ve škole, ale ve svých životech – „povinnou“ dobrovolně. Takovéto tituly jsme četli ochotně a s velkým zájmem. A přečtené nás provází v myšlenkách celý život.
Joni – to je pro evangelikální věřící obrovský pojem. Celým jménem za svobodna Joni Eareckson (*1949 – po svatbě J. E. Tada). V mládí hodně sportovala, jako sedmnáctiletá šla plavat do Chesapeakské zátoky na východním pobřeží USA. Po skoku do vody ochrnula na všechny čtyři končetiny. Diagnóza: kvadruplegie.
Už předtím se stala křesťankou. Co teď v nové situaci? Cituji z recenze na webu Databáze knih:
- Joni podstupuje boj sama se sebou, se svým tělem i vírou. Nechce se smířit s tím, že již nebude moci chodit. Hledá smysl svého zranění a věří v Boží pomoc. Úraz chápe jako zkoušku víry, po které jí Bůh zázračně uzdraví. Při hospitalizaci v nemocnicích i rehabilitačním centru prochází Joni střídavě depresemi a nadějemi. Postupně se začne vyrovnávat s trvalostí svého postižení, učí se nezávislosti na cizí pomoci a také kreslit pomocí úst. Díky rodině, přátelům a nezdolné víře v Boží prozřetelnost dokáže se nakonec vyrovnat se svým údělem a pochopit jeho smysl.
Byla pro nás inspirátorkou ve víře. A ještě víc pro osoby se stejným postižením.
Po letech jsme se dozvěděli, že ji potkala další krutá zkouška: rakovina. Před osmi lety. Tehdy nad ní zvítězila. Před časem ale přišla další Jobová zvěst: recidiva. Děsivá nemoc se vrátila.
Zařadil jsem tehdy Joni do svých modliteb. Nikdo nemůže prosit a děkovat jmenovitě za všechny lidi na světě; kromě nejbližších jsem do obou skupin zařadil vždy několik osob, jejichž osud mi ležel na srdci. Poděkování za bratra Petra Jaška (ČR), který se dostal ze súdánského vězení. Za US pastora Andrewa Brunsona propuštěného ze žaláře v Turecku. A také za pákistánskou křesťanku Asii Bibiovou, původně odsouzenou justicí její země k smrti za údajné rouhání, později zbavenou viny a osvobozenou – skutečná vděčnost přišla ale v okamžiku, kdy Asia Bibiová mohla opustit Pákistán a získat bezpečný azyl v Kanadě. Všichni tři z hlediska vnímání spravedlnosti civilizovaného světa nevinní lidé.
Ve skupině těch, za které jsem prosil, byla donedávna Joni. Před několika dny jsem ji ale mohl přeřadit do skupiny „Jašek – Brunson – Bibiová“. Joni na svém Facebooku v úterý 9. července napsala:
- Minulý pátek PET scan (pozitronová emisní tomografie) ukázal, že můj druhý nádor, který byl odstraněn loni v listopadu … nemetastázoval! Vzhledem k agresivní povaze této opakující se rakoviny je tato zpráva zázračná.
K příspěvku přidala fotografii, na níž drží papír s nápisem ALL CLEAR (Zcela čistá).
K tomu není co dodat. Snad jen: Haleluja! Pro mě osobně je to jedna z nejúžasnějších dobrých novin posledního období. Evangelikální křesťanství nemá ambici dělat z vybraných lidí svaté a „stavět Boha před hotovou věc“. Joni je pro nás ale velkým vzorem a inspirací: ve víře, v trpělivosti, v odhodlání bojovat. Vzpomeňme si na ni, když se nám bude zdát, že neseme kříž těžší, než jsme s to unést. Jsou na tom jiní podstatně hůř.
•
Joni se světoznámým evangelistou Billym Grahamem v Michiganu (1976). FOTOODKAZ ZDE
Joni se vzhledem ke svému postižení naučila malovat ústy. ZDE DVA FOTOODKAZY: /1/ a /2/
