Server Novinky.cz (a patrně také další česká média) informoval 23. 11. o incidentu brazilského novináře Victora Pereiry, který se na fotbalovém MS v Kataru dostal do sporu s jedním místním občanem kvůli vlajce.
Pereira šel po zápase Argentina vs Saúdská Arábie s vlajkou brazilského spolkového státu Pernambuco (obr. 1), kterou si Katařan spletl s duhovou vlajkou komunity LGBTQ, a zachoval se k ní hanebně. Vytrhl ji, mrštil s ní na zem a pošlapal ji. Navíc Pereirovi, který si jeho počínání natáčel, sebral mobil s tím, že mu ho vrátí, až incident vymaže.
Vzápětí se na místo dostavil katarský policista, který – jaké překvapení – požadoval od hosta z Brazílie totéž. (Tedy nikoli aby vedl k pořádku Katařana chovajícího se, jak se vůči cizincům nesluší a nepatří.) Novinář uposlechl a video smazal – neměl zájem na eskalaci konfliktu, byť byl v právu, a hlavně chtěl zpět svůj mobil.
Překvapil mne jeden názor v diskusi. Muž, kterého řadím do množiny rozumbradů, totiž napsal:
Co to je za novináře, který na výzvu smaže své video z telefonu? To je ostuda novinářské profese.
Nikoli.
Dostal jsem se před lety v egyptské Tabě do podobné situace, byť jako turista. Kameroval jsem z okna autobusu magickou cestu mezi skalami z letiště na pobřeží a kameru nechal zapnutou – bez zlého úmyslu – i v okamžiku, kdy bus vjížděl k prvnímu check-pointu v turistické zóně; teprve po zastavení jsem ji vypnul. Bdělý policista v civilu s pistolí za opaskem ovšem zaregistroval červené světlo kamery, vešel do autobusu a požadoval, abych mu kazetu vydal. To jsem odmítl, protože záběry cesty mezi skalami jsem považoval za příliš vzácné na to, abych se jich tak snadno vzdal.
Jenomže on trval na svém, autobus by se bez toho nepohnul z místa a navíc onen policista ukázal hřbetem dlaně na svůj krk. Ať už to myslel jakkoli, takové gesto se nedoporučuje v cizí zemi v konfliktu s představitelem moci brát na lehkou váhu. Nakonec jsem přistoupil na kompromis, že záběry check-pointu vymažu. Teprve poté, co se přesvědčil, že jsem to opravdu udělal, autobus opustil a my mohli pokračovat dál. (Stranou nechám hlasy některých turistů typu – tak ať mu tu kazetu dá, ať můžeme konečně jet.)
Po takovéto zkušenosti, jistěže v mnohém odlišné, mám pro počin Victora Pereiry pochopení. Rozhodně si nemyslím, že by šlo o ostudu novinářské profese. Je to spíše ostuda hostitelského státu a jeho mocenských složek, neboť policista podpořil hanebné chování vůči hostu a jeho symbolu.
... obr. 1/Vlajka brazilského spolkového státu Pernambuco. Oficiálně přijata v roce 1917. (Zdroj: Pixabay.com)
