Je to už dlouhá řádka let. Více méně shodou okolností jsem navštívil modelářskou prodejnu – a na chvíli se mi zastavil dech. Na silonu visel od stropu malý model letadla North American AT6 – Texan.
Jde o americké cvičné jednomotorové vrtulové dvouposádkové letadlo, které se začalo vyrábět ve 30. letech minulého století a sloužilo ve formacích leteckých sil řady zemí, ať už během druhé světové války, nebo ještě dlouho po ní. Britové ho označili jako Harvard a s tímto název se setkáme také v odborné literatuře*). Patřilo také do sestavy Izraelských vzdušných sil ve Válce za nezávislost (1948/1949).
*) Karel Helebrand a Vladislav Radina v publikaci Izraelské letectvo (vydalo chebské nakladatelsví Svět křídel v roce 1994) na straně 45 uvádějí:
… během listopadu (1948) se do Izraele dostalo 10 strojů Norh American AT-6 Texan (tedy Harvardů – LS) z Kanady a USA. Ekronský 35. flight (letka – LS), jež byl původně jen transportní jednotkou s Norsemany (kanadský jednomotorový dopravní hornoplošník – LS), byl nyní posílen osmi Harvardy, upravenými jako střemhlavé bombardéry. Tato jednotka se aktivně podílela na operaci Horev (během níž byli Egypťané vytlačeni z Negevské pouště a Izraelci pronikli na Sinaj – LS), při níž nalétal každý z jejích pilotů okolo padesáti bojových letů.
Čím mě ten model upoutal, že jsem se během sekundy rozhodl: ten musím mít, ať stojí co stojí? Měl na křídlech a trupu výsostné znaky Izraelských vzdušných sil (obr. 3)! Prostě unikát. V mém „izraelském koutku“ pak získal čestné místo vedle modelu tanku Merkava.
Texan/Harvard je dlouhý 12 cm; rozpětí křídel má necelých 18 cm; skutečný stroj má rozměry 8,8 x 13 m.
Nedávno se ovšem stala velice nemilá věc. Zjistil jsem, že Texan má ulomený držák levého předního kola. Poručíka Columba jsem nevolal: je to křehký model, stane se. Nejsem modelář, navíc mám na pravém palci jako pravák drobný celoživotní handicap – v mládí jsem utrpěl úraz v podobě přeříznutí šlachy, kterou se ani po okamžité operaci nepodařilo aktivovat, takže poslední článek je neohebný a palec má celkově zhoršenou citlivost – „ideální“ pro práci modeláře nebo hodináře, ale žít se s tím dá), nicméně rekonstrukci svépomocí jsem považoval za nejrychlejší řešení. Nakonec - když to pokazím, zkazím radost jen sám sobě. Pomohlo univerzální lepidlo, kterým jsem nedávno vnučce „oživil“ miniaturní kočičku z kindervajíčka – a fungovalo to.
Pustil jsem se tedy do opravy, kápl lepidlo, použil distanční špejli, nechal zatvrdnout – a Texan je zpět na svém místě na výstavce. Více v obrazové příloze.
•
... obr. 1/Otočený Texan, lepidlo schne. (Foto: Autor článku)
... obr. 2/Opravený Texan v celé své kráse. (Foto: Autor článku)
... obr. 3/Znak izraelského vojenského letectva. Zdroj: Wikipedia, licence: Public Domain.
