Vzpomínky na Afriku

Seděl jsem na plážovém baru a uslyšel ruštinu. Což ještě neznamenalo, že by ten turista musel být z Ruska. A právě to mě zajímalo. Do Egypta se přece přímo z Ruska nelétá.

 

Přešel jsem k jeho stolu a zeptal se: Promiňte, vy jste přiletěl z Ruska? Přisvědčil. A z jakého města?, vyzvídám dál. Z žádného, pokračoval. Z Ruska se do Egypta nelétá. Museli jsme to vzít  přes Varšavu.

 

Dodal ještě, že snad od října bude letecké spojení obnoveno. S tím, že na aeroportu v Káhiře budou ruští turisté odbavováni samostatně za dohledu ruských bezpečnostních expertů.

 

Ovšem i bez návštěvníků z Ruska je v hotelech turistů odjinud dostatek. Asi jako ryb na korálech, na které se nyní podíváme. Ovšem nejen na ně. Vzpomínky na Afriku právě začínají.

... komorník v korálovém "pralese". (Foto, není-li uvedeno jinak, autor blogu.)

 

... některé ryby jsou obzvláště zvědavé. Radost fotografovat.

 

... snadno přehlédnutelný. Mořský jazyk.

 

... kontrolní otázka: Co to je? A patří to vůbec pod vodu?

 

... odpověď: Je to detail ježovky diadémové.

 

.. ne všechny ryby jsou barevně atraktivní, přesto má každá svoji krásu. Písečník skvrnitý.

 

... to takový pomec paví si na nezájem stěžovat nemůže.

 

... čtverzubec hvězdnatý, plující (obvykle odpočívá na mořském dně). Jedno z příjemných ranních setkání.

 

... trnucha modroskvrnná ladně vyplouvá zpod korálového útesu.

 

... čtverzubec je proto čtverzubcem, že má v ústech dva horní a dva dolní řezáky.

 

... hned dvě trnuchy jemenské. To jsou ty s plochým ocasem. 

 

... jeden z příkladů vzorně fungující spolupráce. Hlaváč pozorně hlídá, garnát s mizerným zrakem vyklízí noru (proto ty zbytku korálu vlevo). Při sebemenším náznaku nebezpečí mizí oba bleskově v černé díře vpravo.

 

... porovnání velikostí. Nahoře klipka černohřbetá (cca 15 cm), dole čtverzubec hvězdnatý.

 

... klipka praporková - "půdorys".

 

... havýš žlutohnědý.

 

   ... obvykle dvě nerozlučně spolu. Klipky pološkraboškové.

 

... jeden z mých oblíbených: pomec skvrnitý.

 

... čtverzubec maskovaný. Doprovázený svým čističem - malým pyskounem.

 

... trnucha jemenská. V celé své velikosti a kráse. Často je tak zahrabána v písku, že z dálky je patrná pouze ocasní část. Vypadá pak jako utržený ponořený list.

 

... písečník si "ustlal" na opuštěné mušli.

 

... jedno z nejpříjemnějších setkání v pozdním odpoledni. Ježík obecný. Pohádkový pan Sykes. Byť některé prameny uvádějí, že Mr. Sykes je vlastně čtverzubec. Tak si vyberte.

 

... rudomořská krása. Dvakrát pomec paví.

 

... mláďata jsou půvabná v lidské i rybí říši. Zde mladý kanic šestipruhý.

 

... to co je nebezpečné, je i lákavé. Trnucha modroskvrnná, ač plachá, nebezpečná je. Je ale i lákavá, nelze ji při šnorchlování jen tak pominout. Zejména mělčí korálové vody, křišťálově čisté (pokud tam nepřipluje rodina Hujerů s ploutvemi)  nabízejí vděčné záběry.

 

... trnucha na dně "pískuje" (hledá potravu), písečník čeká co zbude.

 

... dvě olihně. Není to málo, Antone Pavloviči?  Buďme skromní, dvě pro zpestření fotolovu úplně stačí. Jsou tací mezi námi, kteří by dali nevím co za záběr jediné.

 

... bodlok vláknoploutvý. Pozor na oranžové trny u ocasní ploutve. Jinak OK. Malá očka, velké tělo.

 

... ostenec arabský, typický obyvatel rudomořských korálových útesů. Ne vždy je k vidění to, co na tomto záběru. Zvednutá hřbetní ploutev, která má funkci ostnu. Ryba dává najevo, že něco není z jejího pohledu v pořádku. (Doufám, že nemyslela mě.)

 

... pokud něco na korálech působí jako magnet, pak je to perutýn. Tento zvaný žoldnéř. Když pozdě odpoledne vyrazí na lov, nelze se mu nevěnovat. A přiblížit se, jak jen to jde (obr. níže).

 

... toto byla symbolická tečka za naší letošní korálovou misí. Další snímky jsou už z trochu jiného soudku.

 

... nejprve ale nezbytné zhodnocení. Bylo to vážně super! Jako vždy. Tentokrát už popatnácté. (Foto Soňa Stejskalová)

 

 

... málokde na pouštním pobřeží Rudého moře narazíme na mangrovy (mangrovníky). Tady ano.

 

... když něco vypadá jako západ slunce a je to zbarvené jako západ slunce, nemusí to být západ slunce. Na východě svítá. Důkaz, že i v oblasti Marsy Alam bývají mraky. Vliv na teplotu vzduchu a moře je ovšem nulový.

 

... nyní vzhůru do oblak. Při východu slunce zlatem ozářené Rudé moře omývá jižní pobřeží Sinajského poloostrova. Je půl osmé ráno. V té chvíli ještě netušíme, že v Praze nás čeká zataženo a jedenáct stupňů. Při odletu z Marsy Alam bylo jasno a třicet.

 

... o 37 minut později opouštíme Egypt, potažmo Afriku. Zůstanou vzpomínky, zážitky a nová přátelství.

 

... po necelé 3/4 hodině letu nad Středozemním mořem se objevil první řecký ostrov. Severovýchodní břeh Rhodosu.

 

... 9:30 - poslední pohled na moře, vlétáme nad řeckou pevninu. Jsme na Starém kontinentu, do zatažené Prahy zbývá přesně 110 minut. Díky za pozornost, snad zase někdy příště. 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Lubomír Stejskal | pondělí 18.9.2017 8:00 | karma článku: 22,52 | přečteno: 837x