Vstoupili jsme do měsíce června
Pátého června 1967 vypukla třetí arabsko-izraelská válka. Válka zvaná šestidenní.
Bylo mi tehdy deset. Smysl a důsledky toho, co se tehdy dělo, jsem pochopil o něco málo později. Když otec onoho dne prohlásil, že mezi Egyptem a Izraelem vypukla válka, příliš jsem nerozuměl tomu proč.
K odpovědi jsem se musel „pročíst“. Naštěstí o rok později přišla krátká doba tání (pražské jaro) a v knihovně našeho města byly k dispozici publikace, jež později komunistická cenzura stáhla. Tam jsem se dozvěděl, jak se věci mají – a byl připraven na to, co za „normalizace“ následovalo. Totální protiizraelská politika Husákova režimu, jejímž vnějším projevem byla totální protiizraelská propaganda. Slovo totální není přehnané: v tehdejším Československu byly například vystříhávány z televizních záznamů soutěže o Velkou cenu Eurovize izraelské písničky – z politických důvodů. Mediální obraz Izraele musel být stoprocentně negativní.
V té době, v následujících dvou letech, aniž by to s šestidenní válkou přímo souviselo, se rodil můj pozitivní vztah k Izraeli. Už v devětašedesátém jsem měl jasno: když v onom roce odcestoval otec na třítýdenní návštěvu do Spolkové republiky a předtím jsme se domlouvali, jaký bych si přál dárek, netoužil jsem po hračce, dokonce ani po modelu auta na dálkové ovládání (které mně a bratrovi nakonec stejně přivezl), ale po tom, co mi tehdy citelně chybělo. Byly to obrázkové knihy o Izraeli. Přivezl dvě a dodnes je to můj cenný poklad.
S přibývajícími roky jsem víc a víc vnímal, a hůř a hůř snášel, protiizraelskou režimní nenávist. Pokud někdo potřebuje důkaz, že Praha byla politickou kolonií Kremlu, tady ho má. Československo po šestidenní válce přerušilo diplomatické styky s Izraelem, kterého označilo za agresora a plně se postavilo na stranu Arabů, ačkoli to neodpovídalo tradici československo-izraelského přátelství, která vznikla v roce 1948, kdy československé zbraně pomohly zachránit mladý Stát Izrael bojující proti arabské agresi. Ba, bylo to v přímém rozporu s touto tradicí.
Jenomže: Brežněv zavelel a domácí komunisté poslušně sklonili hlavy a tančili tak, jak Moskva pískala. Stačí přečíst si politické články a komentáře z té doby.
Komunistický režim je vinen mnohým zlem – jedním z nich je i to, jak se choval k Izraeli po šestidenní válce. Oč byl Izrael úspěšnější, o to byla Kremlu poplatná propaganda zuřivější.
Pomyslný důkaz ubohosti československých komunistických koryfejů nacházím v tom, že kdyby Brežněv s kremelským politbyrem usoudili, že ve válce je politicky výhodné postavit se na stranu Izraele, jejich pražští slouhové by bez sebemenší známky odporu uposlechli a ti samí propagandisté, kteří dštili oheň a síru na Izraele, dštili by oheň a síru na Araby, Násira a tamní „reakční síly“.
Pokud si někteří čtenáři myslí, že označení „presstituti“ náleží toliko některým nynějším novinářům, pak si troufnu tvrdit, že na komunistické ti současní nemají. To byly skutečné „děvky prodejné“, abychom si nalili čistého vína, řekli to bez servítků - a nezapomínali.
Osobně vzpomínám na dobu po šestidenní válce jako na tajemný čas svého dětství, kdy se rodilo, jak jsem již předeslal, mé intimní pouto k modernímu izraelskému státu. Byl to čas obestřený jedním pozoruhodným tajemstvím.
Když jsem totiž před léty sestavoval biografickou vzpomínku nazvanou „Izrael: Místo v srdci“, uvědomil jsem si, že bych měl vysvětlil, kde se vlastně vzala má unikátní láska k tomuto státu. Zde ovšem jasnou odpověď dlužím všem – i sám sobě. Nevím, proč tomu tak je, pouze vím, že tomu tak je.
Tady je krátký úryvek z oné publikace.
- Často jsem se sám sebe ptal, kde se v člověku rodí to, co se kdysi dávno, vlastně už v dětství, přihodilo mně. Proč, ač rodem nepatřím k potomkům Abrahamovým a jsem jiné než ortodoxní judaistické víry v Boha Izraele, miluji tento Izrael snad víc než český národ a svoji vlast? Proč mi krajina Erec Jisrael připadá jiná - zvláštnější, tajuplnější, posvěcenější - než příroda, horstvo a údolí jiných zemí světa? Proč se mi hebrejské znaky, a také šesticípá hvězda a symbol menory, zdají být nadpozemsky posvátné ? Proč mám nefalšovanou radost z každého úspěchu izraelských sportovců na mezinárodním kolbišti, proč cítím potřebu mít na pracovním stole izraelskou vlajku, fotografie izraelských prezidentů a nad nimi velký obraz Jeruzaléma? Proč k mé nejoblíbenější beletrii patří Feuchtwangerova trilogie Josephus Flavius a Moji slavní bratři od Howarda Fasta? Proč jsem zažil záplavu nevýslovné hrdosti vždy, když Obranné vojsko Izraele vítězilo nad nepřáteli, anebo provedlo unikátní operaci typu akce v ugandském Entebbe 1976 či v iráckém Osiraku 1981? Proč jsem v době svého dětství, kdy se fantazie nenechá spoutat žádnými omezeními, chtěl být izraelským prezidentem a vlastnit dům na Ben Cviho ulici s výhledem na Kneset? A proč v okamžiku, kdy jsem zjistil, co je to sionismus, jsem se s tímto hnutím identifikoval a už jako jinoch se stal jeho přesvědčeným stoupencem? Jednoznačnou odpověď na všechny tyto otázky, která by mě samotného dokázala plně uspokojit, bohužel neznám. Jistě vím pouze to, že láska k Izraeli je natrvalo ukotvena v mém srdci.
Červen 1967 vnímám jako měsíc nevýslovné hrdosti. Z fantastického úspěchu izraelské armády, která po zásluze a skvělým způsobem pokořila jednoho z největších provokatérů a válečných štváčů druhé poloviny 20. století, prezidenta G. A. Násira. Nad tím vším se ale skví úspěch největší: osvobození východního Jeruzaléma, jeho návrat do židovských rukou a následné sjednocení pod vlajkou s Davidovou hvězdou. Tentokrát už napořád.
Neboť: není přirozenějšího, spravedlivějšího a požehnanějšího procesu v lidských dějinách, než návrat míst, kudy kráčely izraelské dějiny a kde stály oba Chrámy, v nichž byl uctíván Stvořitel světa a Bůh Izraele, pod izraelskou svrchovanost. Jsem vděčný za to, že jsem toho mohl být vzdáleným svědkem, že se to stalo za mého života. Byl to jeden z jeho dvou zlomových okamžiků: tím druhým byl pád železné opony a kremelského komunistického impéria.
•
... před padesáti lety e vlajka s Davidovou hvězdou vrátila tam, kam patří. Prostě domů. (Zdroj: Web Israel Behind the News.)
Lubomír Stejskal
Řešení pro Íránce
Existuje vůbec? Někteří z nich jsou přesvědčeni, že ano. A také na tom řešení aktivně pracují. Samozřejmě v zahraničí.
Lubomír Stejskal
Teror v Jeruzalémě. Zajímá to vůbec někoho?
Představte si, že stojíte na chodníku a se třemi přáteli o něčem diskutujete. Pak se přiřítí bílé osobní auto, vaše přátele nabere na kapotu, vymrští je do vzduchu a pokračuje do prudké pravotočivé zatáčky.
Lubomír Stejskal
Proč jsem měl rád Josefa Laufera
Mám rád každého umělce, který tak či onak participoval na fenoménu známém jako Křesťanské songy Luboše Svobody, potažmo manželů Svobodových.
Lubomír Stejskal
Sebevražedná adorace teroristů
Zilveren Camera (Stříbrná kamera) je nejprestižnější nizozemská cena pro fotožurnalisty a fotografy – dokumentaristy.
Lubomír Stejskal
Finsko: Jeden z nejabsurdnějších soudních procesů naší doby bude pokračovat
Jak také může vypadat respekt k náboženské svobodě můžeme sledovat na pokračování nesmyslného justičního cirkusu, který už několik let probíhá v jedné zemi svobodného světa.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Muž násilím vnikl do školy v Litvínově. Policie ho našla v obchodě, kde kradl
Několik policejních hlídek včetně psovoda a speciální pořádkové jednotky zasahuje u gymnázia v...
Poslanci rozhodují o omezení prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Přímý přenos Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schvaluje Sněmovna. Schválí ji patrně v mírnější...
Záhadný předmět na noční obloze překvapil fotografy čekající na polární záři
Záhadné těleso na obloze překvapilo v úterý večer mnoho fotoamatérů, kteří hleděli k nebi v...
Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu a vykolejil, provoz na trati stojí
Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek odpoledne v úseku mezi Velkým Luhem a Skalnou...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč
- Počet článků 4816
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 836x
https://forum.eretz.cz/index.php/board,9.0.html - to nejpodstatnější z izraelského sportu na jednom místě
/* 1956.
V letech 2012 až (duben) 2023 bloger na hlavní stránce iDNES. Předtím na BigBlogeru Lidovek. V období prosinec 2020 až únor 2023 též na Blogosféře.cz. Od 11. dubna 2023 na platformě Blogosvět.cz . Jako autor spolupracuji s internetovým deníkem Neviditelný pes. Od 18. 4. 2023 aktivní také na Seznamu Médium. (Po vyloučení z hlavní stránky iDNES jsem aktivní pouze na tomto soukromém blogu na iDNES.)
eContact: mrstejskal@gmail.com
Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde: http://www.flickr.com/mrstejskal