Šéf australské vlády Scott Morrison není ani katolík, ani tradiční protestant, ale člen křesťanské denominace, k níž mám velice blízko. Je letničním křesťanem. Přesto s ním v otázce Jeruzaléma ne zcela souhlasím.
Bratr Scott zná bezpochyby velice dobře slovo z poslední biblické knihy Zjevení Janovo:
- …nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.
Australské rozhodnutí uznat tzv. západní Jeruzalém jako hlavní město Izraele je sice krok správným směrem, současně ale vyvolává rozpaky. Je to totiž „vlažné“ rozhodnutí. Morrison jedním dechem dodal, že Austrálie uznává aspirace Palestinců mít budoucí stát s hlavním městem východním Jeruzalémem.
A v tom je problém.
Pro úplnost dodejme, že australské uznání „západního“ Jeruzaléma metropolí Izraele neznamená, že ambasáda se bude záhy stěhovat z Tel Avivu. Dojde k tomu až někdy v budoucnu – až Izrael a reprezentace palestinských Arabů podepíší mírovou smlouvu a vznikne stát Palestina s východním Jeruzalémem jako jejím hlavním městem.
Něco takového je čirá iluze.
Především: Jeruzalém, sjednocený, celý a nedělitelný, je a zůstane hlavním městem židovského státu. Na tom se nic nezmění, i kdyby nějaký stát Palestina vznikl. Ten si bude muset najít jiné hlavní město.
Proč to tak je a musí být? Protože Izrael nepřipustí, aby se město znovu rozdělilo. Tři tisíce let bylo duchovním centrem izraelského lidu a pouze v letech 1948-1967 došlo v důsledku války k rozdělení. Něco takového se už nebude opakovat. Válka možná ano, rozdělení města nikoli.
Přiznávám, že mě postoj bratra Scotta poněkud překvapil. On, věřící křesťan a člen letniční Horizon Church na jihu Sydney, pro níž je Bible alfou a omegou jejího vyznání, musí přece vědět, kde stál První a Druhý chrám, v němž byl soustředěn veškerý duchovní život lidu Izraele. Chrám byl místem Boží přítomnosti, bylo to po staletí duchovní srdce národa. Nebylo významnějšího místa v Zemi izraelské, než Chrám. Jeho zničení (nejprve 586 př. n. l. - První chrám, a pak 70 n. l. - Druhý chrám) patří k nejtragičtějším momentům starověkých izraelských dějin.
A toto místo, Chrámová hora spolu s jedinou dochovanou částí Chrámu, Západní zdí, má natrvalo připadnou někomu jinému než Židům? Ono nestačí, že místo je z náboženského hlediska znesvěceno muslimskými (tedy z pohledu židovské ortodoxie pohanskými) svatyněmi, že náboženskou správu nad Chrámovou horou vykonává muslimská nadace Waqf, že Židé se na Chrámové hoře nesmějí viditelně modlit ani provádět jiné rituální úkony? To není dostatečný ústupek těch, jejichž předkové byli na tomto místě o víc než 1500 let dříve než vyznavači Proroka?
Je překvapující, že nejposvátnější židovské místo na celé zeměkouli má podle představ nemalé části světového společenství připadnout muslimům. Ještě překvapivější ale je, že do této množiny patří i australský premiér, letniční křesťan.
Přiznám se, nerozumím tomu. Kdo jiný by měl hájit, vedle samotných Židů, právo Izraele na tu část Jeruzaléma, kde se nachází Chrámová hora, než evangelikální křesťané, k nimž náleží i věřící letničních směrů?
Zní to jako klišé, od nás, kdo stojíme i v této věci plně na straně Izraele, jako obehraná písnička, ale je to čistá pravda: neexistuje žádný západní a východní Jeruzalém (v politickém slova smyslu), existuje pouze jeden Jeruzalém, jedno hlavní město Státu Izrael.
Takto psal o tomto městě před třemi tisící lety ten, kdo ho učinil metropolí Izraele, David, druhý král sjednocené monarchie:
- Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystavěn a jako v jedno město k sobě vespolek připojen. (Bible kralická, Žalm 122, verš 3)
A tak to i zůstane.
