Pustit se dnes z konzervativních pozic do debat s progresivisty na téma LGBTQ+ nebo transgenderismu znamená nejen vstoupit na tenký led, ale nést kůži na trh a riskovat, že bude nemilosrdně vypráskána.
Dostal jsem se do takového ideového střetu na Blogosféře – a to jsem nechtěl víc než informovat: právě z oněch konzervativních pozic. O dění a postojích takříkajíc druhé strany – církví nebo jednotlivých křesťanů, kteří nesdílejí progresivistický (modernistický, liberální, z hlediska Bible revizionistický) pohled na LGBTQ+, případně se rozhodli nezradit své svědomí a svoji víru. Konkrétně šlo o kauzu irského křesťanského učitele Enocha Burkeho, který odmítal oslovovat chlapce považujícího se za dívku genderově neutrálním zájmenem (v angličtině they/them), načež mu škola zakázala učit i vstoupit do budovy, on to nerespektoval a skončil ve vězení. To je případ z roku 2022 – s přesahem do roku letošního.
Zde odbočka. O tři roky dříve informoval Miloš Čermák, jeden z nejlepších tuzemských novinářů, ve svém Deníku na serveru Seznam Zprávy o podobném případu z Anglie. Šlo o nábožensky založeného lékaře Davida Mackeretha, který „odmítl oslovovat transgenderové lidi podle jejich nově zvoleného pohlaví. Přišel kvůli tomu o místo ve vládním úřadě“. M. Čermák informoval: „Mackereth se hájil tím, že přednost má jeho náboženská svoboda a že z jeho víry vyplývá, že jako ženy či muže tvoří lidi Bůh. A že to sami nemůžou měnit. Ale to vládní komise v Birminghamu, přezkoumávající jeho výpověď, nakonec neuznala.“ Závěr komise: Lékařovy názory „jsou neslučitelné s lidskou důstojností a poškozují práva ostatních lidí, zejména transgenderových”. (Seznam Zprávy/13. 10. 2019)
Vraťme se ale zpět k učiteli Burkemu. Ve svém článku jsem se ho zastal a vykoledoval si za to nepřízeň administrace a progresivistických autorů a čtenářů. Postavit se za právo respektovat hlas vlastního svědomí znamená v dnešním politicky korektním světě být postaven na pomyslný pranýř s cedulkou na krku obsahující buď označení „homofob“, nebo „transfob“, případně obojí. Ideový střet skončil mým odchodem z Blogosféry – v okamžiku, kdy mi administrace zakázala na téma LGBTQ+ psát.
V názorovém nesouladu kolem transgenderismu situace takto nevygradovala, možná lépe řečeno kvůli mému odchodu z Blogosféry na to nebyl čas. Zůstala pouze pachuť z toho všeho a nanejvýš neblahý pocit dvojího metru – jeden druh svobody je nadřazen jinému, opět jsou si někteří rovnější.
Zadostiučinění se mi dostalo poté, co jsem si v Týdeníku Echo č. 17/2023 přečetl rozhovor s profesorem sociologie na Oxfordské univerzitě Michaelem Biggsem opatřený nadpisem „Transgenderismus je dosazovaný shora“. Uvedu několik vět, které považuji za důležité a současně varující.
K současné situaci ohledně transgenderismu: „V anglickojazyčných zemích se rychle prosadila spousta myšlenek, které ale nebyly podrobeny dostatečnému přezkumu, jelikož je sabotován obviněními z transfobie.“
Přirovnání k víře: „… genderová identita je v jistých ohledech podobná duši. Je to něco nehmotného, až posvátného. Porušit to, říct někomu špatným zájmenem, to je jako znesvětit Korán. Extrémní reakce se zdá nepřiměřená skutečně způsobené urážce.“
K záležitosti tolerance vůči názorům nikoli politicky korektním: „Jako západnímu akademikovi vám hrozí ztráta sociálního statusu, lidé budou tvrdit, že jste bigotní transfob. Akademici, kteří se tomu nepostaví, jsou zbabělci.“
Má prof. Biggs pravdu? Ovšemže. Připomeňme: 1) Učitelka tance Valérie Plazenetová byla donucena odejít z pařížského vysokoškolského institutu Science Po, protože studenty oslovovala jako „muže“ a „ženy“ a odmítala použít módní termíny „leader“ a „folower“. (Agenturní zpráva z konce roku 2022.) 2) Lékař Mackereth přišel o místo (viz výše). 3) Učitel Burke přišel o místo a byl několik měsíců vězněn (viz výše).
Co dodat? Poděkovat prof. Biggsovi a položit řečnickou otázku: Je tento svět ještě normální? Ale satisfakci, kterou mi svým vyjádřením pan profesor poskytl, jsem si vychutnal jako nejlahodnější portské. Něco takového nezažívá člověk každý den.
