Patřím mezi kritiky Miloše Zemana, byť nejsem kritikem úplně všeho, co pan prezident říká nebo koná. Opakovaně jsem ocenil, a činím tak i v této chvíli, prezidentův pozitivní postoj k Izraeli.
A o to právě jde. V internetových diskusích byla zpochybněna moje loajalita vůči Izraeli: když jsem Zemanovým oponentem, nemohu být současně přítelem Izraele. Jsem tedy skrytý antisionista, ba co horšího – antisemita, dozvídám se. Prapodivná logika.
Je to jeden z těch čenobílých modelů uvažování, který mě přivádí k vážnému zamyšlení nad tím, jakým úsudkem disponují lidé, kteří toto dávají do veřejného prostoru. V moderní době tedy především na internet (o to je moderní doba formálně demokratičtější, platí-li, že demokracie rovná se diskuse).
Nuže, nalijme si čistého vína.
Souhlas s proizraelskými postoji Miloše Zemana mě nikterak nezavazuje k tomu, abych s ním ve všem bezvýhradně souhlasil, signalizuje-li cosi uvnitř mého já, že to či ono je v nepořádku. Bude-li prezident veřejně hlásat lež, nemohu pokrytecky tvrdit, že je to pravda jenom proto, že oba si myslíme, že česká ambasáda má mít sídlo nikoli v Tel Avivu, ale v Jeruzalémě.
Na podporu svého postoje uvedu dva příklady z historie.
Churchill byl nucen spojit se se Stalinem – v boji proti Hitlerovi. To ale neznamená a nikdy neznamenalo premiérův souhlas se Stalinovymi zločiny. Nelze tvrdit, že zlo, k němuž došlo za vlády sovětského diktátora, bylo OK s poukazem na to, že s ním takový demokrat, jakým byl Churchill (potažmo i Roosevelt a později Truman) uzavřel spojenectví ve válce proti německému nacionálně socialistickému režimu (německému státu) a jeho Führerovi.
Tyto věci je třeba důsledně oddělovat.
Příklad druhý. Československo v letech1948/1949 zásadním způsobem pomohlo vojensky Státu Izrael během jeho existeční Války za nezávislost. Izrael vznikl 14.května 1948, což znamená, že mu pomáhal už poúnorový komunistický Gottwaldův režim (byť šlo o pokračování pomoci nastartované za předúnorového režimu). Za to si jistě zaslouží velké uznání – a v Izraeli jsou si toho dodnes dobře vědomi. A opět platí: to přece neznamená, že kvůli této pomoci nebudeme kritizovat všechno negativní, co komunistická diktatura do života československé společnosti přinesla. Gottwald nepřestal být politicky odpovědný za justiční vraždy, které se za jeho režimu udály - jenom proto, že poskytl vojenskou pomoc Izraeli.
I zde je nutné důsledně oddělovat „zrno od plev“.
Rozumíme si?
