Souznění s prezidentem

Miloši Zemanovi je k užitku jeho bonmot, že názory nemění jen idiot. Potvrdilo se to ve změně jeho postoje k Rusku po vpádu armády této země na Ukrajinu. A já, přestože jsem prezidenta často kritizoval, s ním opět souzním.

Příslovce  opět  znamená, že nikoli poprvé. Předchozí souznění se týkalo a týká Zemanova přátelského vztahu k Izraeli. Nyní jde tedy o soulad v pohledu na ruskou agresi proti Ukrajině.

Když jsem se ve středu (21. 9. 2022) dozvěděl, že Putin dal zelenou (částečné) mobilizaci, první, co mi přišlo na mysl, bylo: Ukrajina teď bude potřebovat ještě masivnější vojenskou pomoc. Pak jsem si na hradním webu přečetl toto prezidentovo prohlášení (z téhož dne):

Ruská mobilizace je zřejmě důsledkem ukrajinských vojenských úspěchů z poslední doby. Adekvátní reakcí by bylo zvýšení pomoci Ukrajině, ale to nejenom ve vojenské oblasti.

Jde mi primárně o druhou větu prohlášení, s níž rád souhlasím. V duchu hesla „padni komu padni“ nemám problém přiznat, že v této věci jsem s prezidentem zajedno – a nestydím se za to.

Stejně tak mě potěšil postoj ministryně obrany Jany Černochové v záležitosti zmíněného prezidentova vyjádření. Jana Černochová vložila 21. 9. na Twitter, v reakci na negativní komentáře na prezidentovo prohlášení k ruské mobilizaci, tento post:

Opravdu MOC všechny prosím, nechme stranou zlé komentáře, teď jde o hodně. Jako ministryně obrany ČR jsem ráda, že president stojí - od prvního dne války - na stejné straně, jako já.

Patřím k těm, kdo si Jany Černochové váží a chovají k ní respekt. Nejen proto, že na městském úřadu (Prahy 2), jehož byla kdysi starostkou, jsem zařizoval (svoji první a poslední) svatbu.  (Ta se konala na Novoměstské radnici. Hledal jsem tehdy místo, které by bylo atraktivní z hlediska české historie a současně dostupné pro dvojici snoubenců z řad „dolních deseti milionů“. Novoměstská radnice mě zaujala ani ne tak tím, že zde došlo k první defenestraci, což mě samo o sobě nikterak neuchvátilo, ale z jiného důvodu. Cituji z jejího webu: „V roce 1609 se zde sešli protestantští stavové, aby přiměli Rudolfa II. vydat Majestát zaručující náboženské svobody.“ Rudolfův Majestát pro mě, jako potomka pobělohorských evangelíků, hodně znamená; proto mi tak záleželo na tom, aby se náš svatební obřad konal právě v prostorách této historické památky.)

Ovšem hlavní důvod, proč ctím Janu Černochovou, spočívá v tom, že já jsem pravicově orientovaný občan a ona je pravicová politička. Jde o názorový soulad. Pokud se v záležitosti výše uvedené postavila ministryně za prezidenta Zemana proti nenávistným komentářům vůči jeho osobě, pak nemohu jinak: má moji plnou podporu. Jako moudrá politička správně porozuměla tomu, že nastal čas, abychom tváří v tvář hrozbě, kterou představuje putinovské Rusko, takříkajíc táhli za jeden provaz. Myšleno my s těmi, s nimiž se v jiných tématech názorově rozcházíme. V boji proti Hitlerovi neměl Churchill problém spojit se se Stalinem.

Aniž bych chtěl kohokoli s kýmkoli nepatřičně srovnávat, připomenu slova Jany Černochové, resp. jejich volnější interpretaci: že prezident Zeman stojí od prvního dne války na stejné straně jako ona, právě tak jako já a bezpočet dalších. Tento prezidentův postoj si zaslouží ocenění, po mém soudu bez ohledu na jeho některé postoje prezentované v minulosti, pro řadu z nás principiálně nepřijatelné. Kdysi dávno změnil smýšlení antikřesťansky zaměřený Saul a stal se křesťanským apoštolem Pavlem. Proč by tedy nemohl změnit smýšlení Miloš Zeman?