Silvestrovské ukončení středovlnných a dlouhovlnných přenosů Českého rozhlasu, což byl svým způsobem přelomový počin, mimo jiné znamená, že na takto šířené vysílání budeme už jenom vzpomínat.
Tak jako mnozí z nás vzpomínají na zážitky u přijímače, které se v drtivé většině nikdy nevrátí. Třeba proto, že dotyčné rozhlasové stanice už neexistují. Anebo proto, že čas jednoduše nevrátíš.
Nejatraktivnější zážitky s vůni exotických dálek jsou z logiky šíření rádiových signálů spojené s krátkými vlnami. Ty lze, díky odrazům od ionosféry – technické detaily nechme stranou –, sledovat takříkajíc z jednoho konce světa na druhý. V tom je jejich magické kouzlo: kdo chce poslouchat jiné kontinenty, musí hledat v první řadě na krátkých vlnách.
Aby rozhlasový posluchač mohl dokázat, že hodně vzdálenou (v technické zkratce DX) stanici slyšel, má v zásadě dvě možnosti. Buď si část vysílání nahraje, což je méně obvyklé, anebo příslušné stanici zašle poslechovou zprávu. Jsou-li údaje na ní správné, obdrží QSL lístek nebo verifikační dopis. Netřeba dodávat, že sběratelství zaměřené na QSL lístky (verifikační dopisy) patří mezi ne sice příliš rozšířené, ale o to zajímavější hobby.
Sám jsem se této činnosti věnoval do roku 1992 a zde je několik pozoruhodností z mého archivu.
•
LIBYE
Když byla Libye za Kaddáfího džámáhírijí (jako jediná země na světě), vysílalo z této země Radio Jamahiriya, na krátkých vlnách překvapivě také česky. Pořad sestával z četby z Kaddáfího politického díla „Zelená kniha“ – zde dodejme, že pro DX posluchače (lovce QSL) nehrál prim obsah vysílání, ale samotný příjem signálu. Proto si i já odpustím jakýkoli komentář k obsahu českých relací z Tripolisu.
Kaddáfího džamáhíríje po drsném konci diktátora přestala existovat, země žije novými problémy - a neexistuje ani Radio Jamahiriya. O to větší historickou hodnotu pro mě má její lístek QSL (obr. 1 a 2).
... obr. 1/Přední strana QSL lístku Radia Jamahiriya. Jak je patrné vpravo dole, evropské oddělení sídlilo na Maltě. Odtud byl také QSL poslán. (Zdroj: Zde i níže (kromě mapy): Autor článku.)
... obr. 2/Zadní strana QSL lístku Radia Jamahiriya. Na ní je potvrzeno, že jsem stanici zachytil 25. června 1983 ve 22:15 hodin světového času na kmitočtu 11815 kHz (25 m). Poštovní známka potvrzuje, že zásilka byla odeslána z Malty.
JIŽNÍ LIBANON
V 80. letech minulého století byl jih Země cedrů pod kontrolou Jiholibanonské armády spolupracující s Izraelem v boji proti tamním teroristickým formacím. Tenkrát vysílala z tohoto teritoria v pásmu 49 metrů stanice „King of Hope“. Také už jen vzpomínka (obr. 3 a 4).
... obr. 3/Přední strana QSL lístku společnosti HBN, z něhož je zřejmé, že v jižní Libanonu vysílaly tři její stanice. Středovlnná na 945 kHz, krátkovlnná na 6215 kHz (49 m) a televize "Hvězda naděje".
... obr. 4/Zadní strana QSL lístku z jižního Libanonu potvrzuje, že jsem zachytil krátkovlnnou stanici, a to 27. března 1984 ve 22:00 světového času na frekvenci 6125 kHz.
PROTICASTROVSKÉ VYSÍLÁNÍ
Nemá smysl tvrdit, že je to jinak. Rozhlasové vysílání a propaganda, ať už ve službách demokracie či jakékoliv totality, jsou spojité nádoby. Lidé v diktaturách s vděčností přijímali svobodné vysílání ze Západu, své posluchače měly jistě pořady přenášené opačným směrem, z komunistických režimů za železnou oponu.
Pro obyvatele komunistické Kuby vysílalo několik stanic, jednou z nich byla La Voz del CID, přičemž zkratka CID znamená Cuba Independiente y Democrática (Nezávislá a demokratická Kuba). Její QSL je na obr. 5.
... obr. 5/Stanice La Voz del CID patřila mezi tzv. clandestine stations (pirátské stanice). Zachytil jsem ji 14. září 1984 ve 21: 28 světového času na kmitočtu 10040 kHz, tj. v nestandardním rozhlasovém pásmu 30 m. Pozoruhodné je, že vysílač (emisora) je označen jménem "Camilo Cienfuegos", což byl blízký spolupracovník Fidela Castra (a je po něm pojmenována rezidenční oblast u Havany). Ve svém deníku jsem našel, že asi o půl hodiny dříve jsem na stejné frekvenci 10040 kHz slyšel francouzský program Hlasu Vietnamu zaměřený na Evropu.
RETRANSLAČNÍ STANICE
Ne všechny světové rozhlasové stanice vysílající do zahraničí používaly či používají krátkovlnné vysílače pracující na území mateřské země, případně v zemi, kde se nachází redakce. V zájmu lepšího pokrytí cílové oblasti v souvislosti s podmínkami šíření rádiových signálů mohou vysílat přes zařízení buď v cizině (příklady A), nebo na vzdáleném teritoriu patřícím k mateřské zemi (příklad B). Signál je přiváděn k vysílačům více cestami - po rozhlasových kabelových linkách, přes družici nebo prostřednictvím internetu.
Příklady A1 z roku 1989
1/ Hlas Ameriky vysílal pro Československo na krátkých vlnách pouze z vysílačů mimo USA, a to ze tří míst:
- z Tangieru v Maroku
- z Wooffertonu v Británii
- z Mnichova v SRN
2/ Svobodná Evropa vysílala česky/slovensky z vysílačů
- v Biblisu (Hesensko), SRN
- v Holzkirchenu (Bavorsko), SRN
- v Glorii, Portugalsko
3/ Radio Canada International vysílala relaci „Kanada volá Československo“ ze stanic
- Sackville v provincii Nový Brunšvik
- v Daventry v Británii
Mnozí posluchači nejspíš netušili, že pokud tuto populární relaci z Montrealu (se začátkem v 18:30 světového času) poslouchají na 49 a 41 metrech, pak jde o retranslaci přes Británii, zatímco v případě stejného pořadu na 25, 19 a 16 metrech šlo o přenos z kanadských vysílačů, tedy o skutečný dálkový příjem.
Příklad B z roku 1984
Poměrně hustou síť zámořských retranslačních stanic měla v tom roce Světová služba BBC: na ostrově Ascension v jižním Atlantiku, v africkém Lesothu, na Kypru, v Ománu, Singapuru, Kanadě, USA a na karibském ostrově Antigua.
Jak ukazuje nikoli QSL, ale verifikační dopis na obr. 6, BBC mi potvrdila příjem portugalského vysílání směrovaného z retranslační stanice na ostrově Ascension v rámci Latinskoamerické služby do Jižní Ameriky. Zachycení tohoto signálu ve střední Evropě je mimořádně cenné, z technického hlediska cennější než například poslech Kanady, neboť posluchačům na Starém kontinentu nebylo určeno - tedy pokud jde o nastavení vysílacího zařízení.
... obr. 6/Verifikační dopis, kterým mi BBC potvrdila příjem portugalské relace zaměřené na Jižní Ameriku dne 29. srpna 1984 na frekvenci 15390 kHz ve 21:55 hodin světového času. Tím jsem měl oficiálně odsouhlaseno, že jsem zachytil signál z ostrova Ascension.
VZDÁLENOST NEJVĚTŠÍ: NOVÝ ZÉLAND
Zachytit krátkovlnné vysílání z Nového Zélandu bylo dlouho mojí metou, jednou z největších. Austrálii jsem slyšel mnohokrát, měl od tamního rádia několik QSL, ale na Nový Zéland jsem si musel počkat do března 1990.
Jak jsem se dozvěděl až mnohem později, podařilo se mi ulovit nově instalovaný 100kW vysílač, který začal přenášet pořady ze Severního ostrova pro Pacifik 24. ledna 1990. O půldruhého měsíce později jsem signál Radia New Zealand International slyšel také já ve vzdáleném Československu. Byl to pro mě šťastný den.
Žertem jsem říkal, že když mám ve sbírce Nový Zéland, mohu DX hobby pověsit na hřebík, ale byl to opravdu jenom žert. DX hobby jsem sice na hřebík pověsil, ale téměř na den přesně o dva roky později a z poněkud jiného důvodu. Začaly vysílat soukromé FM stanice a já jsem se v jedné z nich angažoval jako moderátor a redakční spolupracovník. To je ale jiná kapitola mého života.
... obr. 7/Netradiční formát QSL lístku z Nového Zélandu.
... obr. 8/Zadní strana téhož lístku. Cíle bylo dosaženo. Potvrzen příjem stanice Radio New Zealand International dne 8. března 1990 v 19:00 hodin světového času na kmitočtu 17680 kHz v pásmu 16 m.
... obr. 9/Orientační mapa. X - západní Čechy, místo příjmu, A - ostrov Ascension v jižním Atlantiku, NZ - Nový Zéland. Zdroj: Freevectormaps, volná licence s povinnou atribucí: https://freevectormaps.com/world-maps/WRLD-EPS-01-0005?ref=atr
