Letos sedmnáctého května jsem publikoval článek „K evakuaci ukrajinských vojáků z Azovstalu“. Jeho podstatou je vyjádření obav z toho, co čeká obránce Mariupolu poté, co byli evakuováni z komplexu Azovstal.
Přesněji: co je čeká od Rusů. Kromě jiného jsem napsal: „Nedělám si iluze. Jedinou, ne velkou nadějí je možnost výměny zajatců. Kdyby této šance nebylo, čekalo by ´evakuované´ (de facto zajaté, neb teď jsou na území nepřítele) ukrajinské obránce to nejhorší, co si lze představit.“
Kromě toho: „Asi tušíme, jak Sověti zacházeli za Velké vlastenecké války se zajatými nacisty. Rusové dneška se od Sovětů včerejška zase tolik neliší. S nacisty a fašisty se v čase vzájemného konfliktu Rus nikdy nemazlil.“
O den později převzal zmíněný text s mým souhlasem internetový deník Neviditelný pes. V tamním diskusním fóru mám několik opravdových „fandů“, kteří si nekladli servítky.
Kdyby měli pravdu, musel bych chodit kanály.
Posuďte sami.
V. Podracký: Pan autor je úplně mimo.
V. Kain: Pane Stejskale váš článek je jedna velká lež. Měl byste se stydět.
S. Ševeček: Stejskalova předsudečná nenávist?
J. Dvořák: Autor čte před spaním "pohádky" a pak má děsivé sny.
J. Karza: Stejskal zase shrnul axiomy narativů západní propagandy. Nic z toho nemá vztah k současné realitě.
V. Pokorný: Pan Stejskal, autor článku, je, podle mého v tomto případě mimořádně mimo. Říkám přímo, že lže.
P. Hák: To má být článek? Vždyť je to jen agitka, výlev nenávisti.
Střih. Uplynuly tři týdny, devátého června jsem otevřel server iDNES a na zpravodajské stránce se dočetl, žesoud separatistické Doněcké lidové republiky odsoudil k smrti dva Brity a jednoho Maročana – všichni tři bojovali jako dobrovolníci v řadách ukrajinské armády při obraně země; o obou Britech zprávy uvádějí, že byli zajati v Mariupolu.
Ačkoli ze zprávy TASSu není zřejmé, že by Britové měli přímou souvislost s Azovstalem, jisté je jedno: obavy o osud vojáků, včetně zahraničních či s dvojím občanstvím, bojujících v armádě napadené země proti agresorům, jsou opodstatněné.
Naproti tomu na místě nebyly poznámky o lžích, pohádkách, propagandě bez vztahu k realitě a podobná vyjádření, která se na moji adresu snesla od lidí, o jejichž správném úsudku lze s úspěchem pochybovat.
Nemluvě o tom, že absolutní trest pro zajaté vojáky vynesený „soudem“ samozvaného státu, který stojí po boku agresora, je skandálním projevem drzosti a nehoráznou provokací. Pokud by byli oba Britové a Maročan samozvaným režimem popraveni, jednalo by se o další ze série sprostých vražd, které ruský vpád na Ukrajinu provázejí.
PS: Moji názoroví odpůrci pravdu neměli, plížit skrz kanály se tedy nemusím.
