Proč lidé nevěří politikům

Jako celoživotní pozorovatel politického dění nepatřím k těm, kdo politiky a priori odsuzují. Jednoduše proto, že naše společnost dospěla do takového stádia vývoje, že bez nich už to nejde.  

Ostatně stavět se negativně k politikům jako takovým v demokracii je pošetilost, známka duševní nevyspělosti, krátkozraké pohledu na svět.

Politiky tedy „beru na milost“, ba co víc, mám mezi nimi své favority. Jistěže dle své politické orientace.

Všichni by ale měli mít jedno společné: držet slovo. Zejména pak ti, kdo patří k seskupení, které hlásá: ti před námi to dělali špatně, kradli, nemakali, zatímco my – ano, my představujeme spásu, v nás máte novodobé politické mesiáše, nám můžete věřit, my nejsme tradiční politici, ale jacísi neopolitici stojící o několik levelů morálně výše, teprve za nás bude líp.

Kdo se takto prezentuje, byť částečně jinými slovy a slogany, od toho máme právo očekávat nový politický styl. A v jeho rámci poněkud tradiční, možná staromódní, ale stále smysluplné dodržování jasně formulovaných slibů.

Jaká je ale skutečnost? Nejnovější lekci nám poskytla Jana Mračková Vildumetzová, jedna z úspěšných tváří hnutí ANO, toho času hejtmanka Karlovarského kraje, od října 2017 poslankyně parlamentu a do třetice staronová šéfka Asociace krajů ČR. Jedna žena, tři posty. Přesně to sama kdysi kritizovala a řekla – v době, kdy jí mnozí věřili, včetně autora tohoto článku -, že ona funkce kumulovat nebude.

JAK ŠEL ČAS

Politici slibují – a voliči by si měli tu a tam jejich sliby pamatovat. Nebo se o to alespoň pokusit. Není to v návalu důležitějších starostí a povinností vždy snadné, ale v éře internetu je možné ledacos snadno dohledat. Tak se podívejme na to, jak se vyvíjel slib ohledně nekumulování funkcí u paní Jany (M. V.).

Píše se únor 2018 a server E15 píše toto:

Jasné slovo, které neumožňuje žádný dvojí výklad, nejsou tu žádná zadní vrátka. Jen termín: do konce roku 2018.

Je možné měsíc prosinec považovat za konec roku? Snad ano. Mělo by tedy být už v prosinci více méně jasné, co s únorovým slibem paní Jany bude. Připomeňme: Ne hejtmankou, ne šéfkou Asociace, pouze poslankyní.

Portál iDNES přinesl 7. prosince 2018 tuto překvapivou (z hlediska slibu) zprávu:

Prostého pozorovatele v té chvíli mohlo napadnout, že když se nechala zvolit šéfkou Asociace krajů (předpokládám, že kandidovala  dobrovolně), byla v té chvíli rozhodnutá, že zůstane hejtmankou a vzdá se mandátu poslankyně parlamentu. Být hejtmanem a současně stát v čele Asociace krajů má svoji logiku, nebýt hejtmanem, ale poslancem - a stát v čele Asociace  nikoli.

V onom článku ze 7/12 je dále uvedeno, že

• … definitivní oznámení o tom, jak si s funkcemi poslankyně a hejtmanky poradí, tak zřejmě padne na posledním, prosincovém jednání zastupitelstva Karlovarského kraje. To se má konat 13. prosince.

Toho dne se také zastupitelstvo kraje konalo a výsledek je následující:

Co se na zasedání vlastně dělo? Naivní by byl ten, kdo by očekával, že paní Jana oznámila dejme tomu toto: Byla jsem zvolena šéfkou Asociace krajů, proto jsem se rozhodla, že se vzdám mandátu v Poslanecké sněmovně a zůstanu hejtmankou.

Tím by splnila slib a její kredit by okamžitě vzrostl.

Místo toho ale, jak dále píše iDNES, předložila paní Jana zastupitelům návrh, že zůstane v pozici neuvolněné hejtmanky (a současně si ponechá funkci poslankyně parlamentu – LS). Tento návrh byl většinou hlasů 33 ze 45 přijat – a slib z února  splaskl jako bublina.

Inu, sliby se slibují – a voliči se radují. A když se sliby neplní, voliči politikům věří méně a méně, podlehnou deziluzi a ve finále přestanou chodit k volbám. A to je to největší zlo, které politici mohou způsobit. Sám jako demokrat, bytostný demokrat, občany ze svého okolí, kteří kvůli zklamání z chování politiků k volbám nechodí, již nepřesvědčuji, že dělají chybu. Pouze dodám: Já k volbám chodím politikům navzdory. Ti mi to totiž nikterak neusnadňují.

Do této množiny, bez ohledu na to, že ANO nevolím a nikdy volit nebudu, se po 13. prosinci 2018 zařadila i jinak sympatická a jistě pracovitá Jana Mračková Vildumetzová. Sorry jako.