- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Prezidentu Zemanovi se dostal do ruky z hlediska černého humoru možná vydařený, ale vzhledem k okolnostem naprosto nemístný „vtip“. Je na něm vyobrazen s bublinou u úst, v níž je napsáno:
Máme svobodu slova a vyjadřování, takže OK – onen fórek ve stylu Zemanova bonmotu vezměme na vědomí. Prezident s ním nemá nic společného. Tedy neměl – do okamžiku, kdy on sám ho veřejně použil.
Ani proti tomu by se nedalo nic namítat, kdyby – kdyby se Miloš Zeman od té rádoby vtipné nechutnosti distancoval. To se ale nestalo. Prezident republiky s gustem sobě vlastním při odchodu ze Sněmovny k shromážděným novinářům pravil:
(A novináři jako stádo oslů: „Děkujeme!“)
Prezident měl několik možností, jak s tímto výtvorem naložit. Ignorovat, přiznat jeho existenci a distancovat se od nepatřičného obsahu – anebo jej využít ve svůj pochybný prospěch. Zvolil to poslední, a tak se do této žumpy dobrovolně namočil. Měl šanci s touto nechutností nemít nic společného – a zachoval se jako Arabové, o nichž kdysi legendární izraelský ministr zahraničí Abba Eban prohlásil, že „nikdy nepromrhají příležitost promrhat příležitost“.
Všem, kdo mě budou kritizovat (nevím za co) položím otázku: Jak by se nám líbilo, kdyby se jakákoli hlava státu nedistancovala od podobně stupidního vtipu, na němž by si někdo dělal legraci ze smrti Tomáše Procházky padlého v Afghánistánu?
Prostě: jsou věci, které - viděné v širších souvislostech - vyžadují odmítavou reakci, byť by samy o osobě byly sebevtipnější.
PS: Nemyslím si, že Miloš Zeman trpí stařeckou demencí, senilitou či něčím podobným. Na to má příliš bystrý mozek. To, co dělá, tak jako dnes, dělá při plném vědomí kontextu – a očividně si v tom libuje. Tím hůř.
Další články autora |
Hornická, Ústí nad Labem - Ústí nad Labem-centrum
2 999 000 Kč