V češtině se to na první pohled nepozná, ale úvodní slovo v nadpise je v jednotném čísle. Na mysli mám jedno poučení z jednoho volebního výsledku v hlavním městě Jeruzalémě.
Jenom připomenu, že v úterý 27. února 2024 volili Izraelci zvlášť starosty a zvlášť členy zastupitelstva. Pokud jde o starostu Jeruzaléma, žádné překvapení se nekonalo. Úřadující Moše Lion post obhájil, a to s drtivou převahou 81,5 % proti 18,5 %, které obdržel jeho protikandidát Yossi Havilio.
Naproti tomu překvapivý výsledek přineslo nové složení zastupitelstva. Jak ve čtvrtek 29. února odpoledne informoval server The Times of Israel [1], poprvé budou mít na jeruzalémském magistrátu většinu ultraortodoxní (charedim) strany – v 31členném zastupitelstvu obsadí 16 křesel.
Jmenovitě: Šas šest mandátů, Degel Hatora také šest, Agudat Jisrael tři a jedno křeslo získala Bnej Torah, politická strana organizace Jeruzalémská frakce (která je zásadně proti odvodům studentů náboženských učilišť do armády). K těmto šestnácti můžeme ještě připočítat dva mandáty pro United Party místostarosty Arieho Kinga, dva pro národně-naboženskou stranu Mafdal a po jednom pro Likud a Noam (anti-LGBT formace). Dohromady tedy 22 mandátů.
O zbývajících devět se podělily Jeruzalémská unie poraženého kandidáta na starostu Havilia (aliance liberálů a levice zahrnující Ješ Atid, ultralevý Meretz, labouristy a protinetanjahuovské protestní hnutí Nová smlouva); ti mají celkem čtyři křesla. Tři obdržela strana Probuzení v Jeruzalémě a dvě starostova formace Jeden Jeruzalém.
Otázka, kterou nelze pominout. Co je příčinou takového úspěchu ultraortodoxních? Přestože tvoří významný populační segment v izraelské metropoli*/, výsledek bezpochyby ovlivnila celkově nízká volební účast, pouhých 31,5 %. K tomu je nutné vzít do úvahy, že charedim jsou jako voliči disciplinovanější, do volebních místností se jich dostavilo dost na to, aby jejich partaje získaly v zastupitelstvu většinu.
*/ Zdroj [2] uvádí, že loni v květnu žilo v Jeruzalémě 984,5 tis obyvatel, z toho 60,8 % Židů a jiných (nearabských) rezidentů a 39,2 % muslimů a křesťanských Arabů. Ultraortodoxní tvoří (přibližně) jednu třetinu všech Jeruzalémanů, což je zhruba jedna polovina židovské populace metropole.
Ne že by většina ultraortodoxních na magistrátu Jeruzaléma znamenala nějakou tragédii, nicméně platí: chtěl-li bych jako volič, který nepatří do sektoru charedim, aby na radnici neměli charedim silné zastoupení, nemohu zůstat doma (nota ben je-li v den voleb pracovní volno). Jinými slovy chodit k volbám má smyl a na každém hlasu záleží. A nejít se nemusí vyplatit. V Izraeli i v České republice.
?
ODKAZY
[1]
https://www.timesofisrael.com/in-first-ultra-orthodox-parties-win-majority-on-jerusalem-city-council/
[2]
https://www.ynetnews.com/article/ry76vefrn
