Egyptský týdeník Al Ahram Weekly se vrátil v pondělí 20. prosince k právě skončenému ročníku fotbalového Arabského poháru, který byl poprvé pořádán pod hlavičkou FIFA. Píše, že Alžírsko nebylo jediným vítězem.
Připomeňme: na hřišti ano. Na jednom ze stadionů, kde se bude příští rok hrát mistrovství světa, porazila ve finále alžírská reprezentace své tuniské sousedy 2:0.
A těmi dalšími vítězi? Podle autora Alay Abdel-Ghaniho je to pořadatelská země a také šéf FIFA Infantino.
Proč Katar? Vyšel ze stínu částečné izolace.
Není to tak dávno, co hrozilo, že fotbalový Arabský pohár bude významně redukován, co se týká účastníků, nebo se neuskuteční vůbec. Z politických důvodů.
V roce 2017 přerušily Egypt, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Jordánsko – všichni účastníci Arabského poháru - diplomatické vztahy s Katarem a zakázaly letadlům a lodím registrovaným v Kataru využívat jejich vzdušný prostor a přístavy s odkazem na katarskou podporu terorismu a obvinění režimu v Dauhá ze zasahování do vnitřních záležitostí zmíněných zemí. Katar, jak jinak, obvinění striktně odmítl.
O čtyři roky později znepřátelené strany své vztahy z velké části napravily. Arabský pohár sice jejich rány zcela nezacelil, ale k výraznému zlepšení přece jenom došlo.
Abdel-Ghani připomněl, že na znamení nových časů byla známá Káhirská věž v sobotu 18. prosince u příležitosti Národního dne Kataru nasvícena do kaštanově hnědé barvy, jak ji známe z katarské vlajky. Shodou okolností to bylo ve stejný den, kdy Katar porazil Egypt na Arabském poháru v zápase o 3. místo 1:0.
A proč Infantino?
Podle Abdel-Ghaniho by se šéf FIFA bezpochyby rád zasloužil o to, že dal Araby dohromady pod záštitou Arabského poháru. V tomto ohledu si prý zaslouží aplaus.
Zřejmě ano, ale více než toto je pozoruhodný závěr článku. Abdel-Ghani napsal: „Ale zřejmě ne všichni měli panarabskou náladu. Když alžírský hráč Belaili vsítil v semifinálovém zápase proti Kataru vítěznou branku, katarský klubu Qatar SC (kde Belaili dosud hrál – LS) s ním v reakci na to ukončil kontrakt,“ tvrdí autor a shrnuje: „Některé arabské postoje se nikdy nezmění.“ V tom má bezpochyby pravdu, ovšem není tak úplně jisté, že důkazem pro toto tvrzení může být ukončení smlouvy s Belailim a ne třeba tvrdošíjné lpění na nerealistických konceptech, jak jsme toho v případě mnoha Arabů svědky v arabsko-izraelském konfliktu.
Jak to tedy je?
Klub Qatar SC skutečně den poté, co Belaili vítězným semifinálovým gólem ukončil sen Katařanů o finále oznámil ukončení smlouvy s tímto hráčem. Takto viděno, jeví se to celé jako pomsta za porážku. (Jako perličku uvedu, že v tomto zápase s nervy drásajícím závěrem v extrémně dlouhém nastaveném čase Katar vyrovnal na 1:1 v čase 90+7, poté v čase 90+17 /!/ Belaili skóroval, když těsně předtím neproměnil penaltu.) A v tomto duchu také některé zahraniční servery o celé záležitosti psaly.
Abychom ale dali také prostor druhé straně, musím připomenout, co napsal portál Doha News 20. prosince v článku „Why did Qatar SC terminate its contract with Algerian footballer Belaili?“
K ukončení smlouvy prý nedošlo v důsledku Belailiho gólu proti Kataru, ale ze dvou jiných důvodů. Jednak má hráč blíže neupřesněný nevyřešený finanční problém se saúdským klubem Al Ahli Džidda, kde předtím působil (má tam dlužit nějaké peníze) a zřejmě proto požádal katarský klub o zvýšení platu (jak otevřeně napsal 19. prosince server California18.com), což bylo odmítnuto. Druhým důvodem je, že Belaili má namířeno do Evropy, kde o něj projevil zájem zatím nejmenovaný klub. Obě tyto okolnosti přiměly vedení týmu Qatar SC k tomu, aby s Alžířanem ukončilo kontrakt „po vzájemné dohodě“.
Youcef Belaili je tedy nyní volným hráčem a uvidíme, v kterém z evropských klubů, a zda vůbec, se v dohledné době objeví.
Ptáte se, jaký smysl má zabývat se osudem jednoho afrického fotbalisty, jehož jméno dnes někteří četli vůbec poprvé? Je to užitečné jako důkaz, že ne všechno, co se nějak jeví na první pohled, je vždy úplná pravda. Někdy stojí za to zajímat se o pohled druhý, třetí či další, vyplatí se jít ke kořenům.
Kdybych se spokojil s tím, co napsal Al Ahram Weekly, neměl bych úplné informace. A to je vždy chyba.
