Politický zázrak

Mám sen. Velký, obtížně splnitelný, vyžadující trpělivost, víru a naději. A také nezměrné úsilí a ovšem i nezbytnou dávku zvláštního druhu štěstí.

Štěstí v tom smyslu, že se člověk naplnění toho snu vůbec dožije. Jako třeba pádu komunismu, pádu železné opony, znovuobnovení svobody po 17. listopadu 1989. Kolik lidí, velkých osobností, které pro návrat demokracie něco  dělaly, ať doma či v emigraci, se toho okamžiku nedožilo. Já i my ostatní, kdo jsme  zažili v dopělém věku éru totality, ano. Měli jsme štěstí.

Mým celoživotním snem, už od teenagerovských let, kdy jsem začínal politický rozum brát, bylo, aby všechny země v  blízkém i vzdálenějším sousedství Izraele s ním žily y v míru a přátelství. Asi tak jako Česká republika žije v míru a přátelství se svými sousedy.

První část toho snu se mi splnila přesně před čtyřiceti lety. Dodnes to vnímám jako jeden z největších momentů nejen blízkovýchodní, ale i světové politiky, jako záležitost zásadního významu. Devatenáctého listopadu 1977 přiletěl do Izraele egyptský prezident Anwar Sadat a o den později promluvil v izraelském parlamentu.

Tak vypadá politický zázrak!

První krok byl učiněn. První krok na předlouhé cestě, jejíž konec je v nedohlednu. Leč první krok je v podstatě zlomový. Jakmile se letadlo při startu odlepí od země, jsme na začátku dlouhého pobytu ve vzduchu, na jehož konci je cílová destinace. Tím vzletem to všechno začíná, byť pominout nemůžeme ani složité přípravy a doprovodné procedury. Tak tomu bylo i v záležitosti Sadatovy návštěvy.

Víme, co přinesla. Mír, ať už je nazírán jakkoli a rozhodně nejde o nic vřelého, mezi dávnými nepřáteli. Přinesl klíčový prvek stability do žel stále nestabilní oblasti. Potvrdilo se, že „když se chce, tak to jde“. Egypt získal zpět to, co mu patřilo, Sinajský poloostrov včetně Taby (po mezinárodní arbitráži), nikoli ovšem Pásmo Gazy, které bylo součástí nikoli Egypta, nýbrž historické Palestiny (ačkoli Pásmo po první arabsko-izraelské válce 1948-1949 Káhira  ovládala, a to až do roku 1967).

Egypt za mír s Izraelem zaplatil tvrdou daň, neboť byl vyobcován z Arabské ligy (1979-1989) a samotný Sadat cenu nejvyšší – v roce 1981 byl při vojenské přehlídce zavražděn džihádisty v uniformách egyptské armády.

Sadatův odvážný a průlomový počin měl význam také pro nemalý počet našinců: díky tomu, že byl Sinaj vrácen Egyptu a stala se z něj atraktivní turistická destinace, což by bez mírové smlouvy bylo sotva možné. Každý, kdo v minulých letech navštívil Šarm aš Šajch nebo Dahab či jiné lokality, a dříve také Tabu, tak mohl učinit proto, že před čtyřiceti lety egyptský prezident překročil vlastní stín, zbořil jedno velké tabu – a vydal se do Jeruzaléma.

Dokázal všem, že nic není nemožné ...

•

... zlomové datum v moderních dějinách: 19. listopad 1977. Anwar Sadat se na Ben Gurionově letišti zdraví s izraelským premiérem Menachemem Beginem (v brýlích). Začíná nová éra v arabsko-izraelských vztazích. (Zdroj: Web Zimbio)

...  20. 11. 1977. v izraelském parlamentu Knessetu. Prezident Sadat (se sluchátky) se zdraví s izraelským premiérem Beginem, po Sadatově levici Jicchak Šamir, pozdější premíér, v té době předseda Knessetu. (Zimbio)

... Anwar Sadat hovoří v Knessetu. Toho dne, 20. 11. 1977, to nebylo možné vnímat jinak než jako "zázrak v přímém přenosu". (Zimbio)

... pozitivní důsledek: autor blogu poprvé na Sinaji. Také díky odvaze Anwara Sadata. (Foto: Soňa Stejskalová)