Candace Owensová oslaví v dubnu třicítku. Tato Afroameričanka, jak je dnes korektní psát, se řadí mezi konzervativní komentátory a pravicové aktivisty. Je ředitelkou komunikace neziskové organizace Turning Point USA.
(1)
Ta působí od roku 2012 na amerických univerzitách jako tzv. advocacy group – zájmová skupina; později se rozšířila do Kanady a Spojeného království.
Jejím posláním je – zjednodušeně řečeno – všestranně vést studenty k formování a prosazování konzervativního myšlení. Na svém webu uvádí Turning Point USA jmenovitě principy svobody, svobodného trhu a omezené vládu.
(Citát: „The organization’s mission is to identify, educate, train, and organize students to promote the principles of freedom, free markets, and limited government.“)
Jde tedy o organizaci stojící v opozici vůči liberalismu. Samotná Owensová je charakterizována jako člověk, který hájí protrumpovské postoje a patří mezi kritiky Demokratické strany a aktivistického sociálního hnutí Black Lives Matters, které je zaměřeno na monitoring policejního násilí, jehož fatálními oběťmi jsou lidé černé pleti.
Ačkoli se i já hlásím ke konzervatismu, na příkladu Candace Owensové jsem si znovu uvědomil, že i v tomto politickém směru existují určité hranice – a pokud je někdo překročí, zákonitě si přestaneme rozumět.
Web listu Jerusalem Post v neděli 10/2 připomněl kontroverzní výrok Owensové na adresu Hitlera, který pronesla v prosinci 2018 na jednom vystoupení během návštěvy Londýna.
Nejprve uvedla, že definice nacionalismu je deformována elitáři, kteří opravdu chtějí globalizaci, a to je přesně to, co ona nechce. ("Globalism is what I don't want.") A dodala: „Kdykoli řekneme nacionalismus, tak lidé, přinejmenším v Americe, myslí na Hitlera."
Až sem není důvod mít se na pozoru, o globalismu, zda ano či ne a do jaké míry, můžeme vést dlouhosáhlé debaty. Owensová ovšem pokračovala, že Hitler byl národní socialista a kdybych chtěl pouze Německo pozvednout a věci běžely dobře, pak OK, bylo by to fajn. Problém je ale v tom, že Hitlerovým ideálem bylo expandovat za hranice Německa. Chtěl globalizaci. A uzavřela, že s nacionalismem opravdu problém nemá. („I don´t really have an issue with nationalism.“)
Tady se naše postoje rozcházejí.
Jak patrno, Owensová jako antiglobalistka zúžila kolosální problém jménem Hitler extrémně jednoduchým způsobem. Nechme stranou, zda pojem globalizace nedeformují lidé jejího způsobu uvažování – vždyť jak nacionalismus (v širším slova smyslu), tak globalizace má své kladné i záporné stránky. (Mně například globalizace svým způsobem zachránila život, řečeno v jisté nadsázce.)
Podstatné je něco jiného: připustíme-li, že kdyby Hitler neměl zálusk na okolní svět, pak by jeho politika byla vlastně fajn (kdyby věci šly dobře), je fatální omyl a totální demagogie. Věci v hitlerovském režimu nemohly už v principu jít dobře – a pokud v počátcích nacistické totality snad šly, pak jenom pro někoho, zatímco pro jiné občany téhož Německa znamenaly peklo na Zemi.
Spatřuje-li Owensová příčinu Hitlerova zla v jeho příklonu ke „globalismu“, pak se nebezpečně mýlí. Příčinou Hitlerova zla je Hitler sám o sobě. Je s podivem, že to po vší hrůze, kterou Hitler způsobil, není každému jasné. Zejména v konzervativní části myšlenkového spektra.
•
FOTOODKAZ: Candace Owens - KLIKNĚTE ZDE
-------
(2)
KLÍČOVÉ DOPLNĚNÍ
Polemika, kterou svým přímočarým vyjádřením Candace podnítila, přivedla ji k tomu, že musela své původní vyjádření z Londýna dovysvětlit.
Protože se ona sama v myšlenkovém duelu nacionalismus vs globalizace staví za nacionalismus (řekněme trumpovského typu), dodatečně uvedla, že nacionalismus trpí špatnou pověstí právě kvůli lidem, jako byl Hitler. Její slova byla prý vytržena z kontextu: lidé si špatně spojili nacionalismus (tak, jak mu rozumí ona – LS) s Hitlerem. On byl národní socialista, ale nebyl nacionalista (v jejím chápání toho slova-LS), nýbrž šlo o vražedného psychpatického maniaka majícího v úmyslu ovládnout svět.
Hitler nemohl být nacionalistou, protože poslal německé Židy do koncentračních táborů, kde je nechal povraždit. Byl to masový vrah, ne nacionalista – na to prý chtěla na pódiu (při vystoupení) upozornit. Tento člověk tudíž nemůže být v žádném případě považován za nacionalistu.
Upřesňuje: Trump nemá zájem o dobytí světa, Bolsonaro (nový brazilský prezident – LS) také nemá zájem o dobytí světa; tito politici používají takový druh nacionalismu, který je v současné době zoufale potřebný. To dává do kontrastu s tím, že „existují lidé, kteří se snaží globalizovat naši (americkou - LS) ekonomiku“.
Ve vyjádření, které cituje web listu Jerusalem Post, dále Candance Owens říká ono klasické KDYBY: kdyby Hitler zůstal v hranicích své země, udělal pro Německo dobré věci a zemi povznesl, byli bychom dnes v jiné situaci. Ale Hitler takový nebyl, není žádná omluva pro nic z toho, co udělal, dostali jsme lekci z (jeho verze) nacionalismu a to je něco, co nikdy do Ameriky nepřijde, jak říká Donald Trump – uzavírá Candace Owensová.
Můžeme tedy říci, že žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří. Candace ledacos ze svého pohledu na führera ozřejmila, cejch jakési „fascinace“ Hitlerem na ní tudíž neulpěl a pokud jde o nacionalismus, jde o záležitost výkladu. Není nacionalismus jako nacionalismus – ten trumpovský (bolsonarovský) je samozřejmě jiný než nacionalismus Hitlerův, což vlastně žádný nacionalismus nebyl. Trumpův nacionalismus má blíže k patriotismu, zatímco to, co prezentoval Hitler, byl nacionální socialismus. Tak nějak rozumím obhajobě Candace Owensové – a mohu ji i akceptovat. Ovšem s výhradou: proč její postoj nebyl srozumitelně(ji) vyjádřen takříkajíc „na první pokus“?
Vím proč: jsme lidé nedokonalí, chybující, občas se příliš zkratkovitě nebo ne zcela přesně vyjadřující. Tentokrát to byla Candace Owensová, příště třeba já a jindy zase někdo z vás. Tak to prostě je.
