Olympionik Svoboda se omluvil. To nestačí?

Jako pěšák sametové revoluce začínám mít obavy o hodnotu jménem svoboda. Formálně se nic neděje. Jen si kladu otázku, jestli limity svobody stanovené zákonem nejsou příliš úzké.

A jestli jsme v listopadu 1989 neměli o tom, jak chápeme pojem svoboda poněkud jinou představu.

Hovoří se v těchto dnech o třech lidech – Tomáši Čermákovi, učitelce Martině Bednářové a olympionikovi Davidu Svobodovi.

Tomáš Čermák  vyzýval na svém Facebooku k násilí. Zatím nepravomocně byl odsouzen k 5 a půl roku kriminálu. Protože jsem o tomto případu na blogu iDNES psal, připomenu jinou výzvu k násilí, byť obratněji formulovanou. Radní města Jesenice (u Prahy) David Lang napsal na svůj Facebook 26. dubna 2019 (poté co parlament odsouhlasil zdanění církevních restitucí a prezident Zeman zákon podepsal) obsáhlý post, z něhož vybírám:

Nadpis:  „Zeman je druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini.“

V příspěvku:  „Poslanci, kteří zvedli své ničemné pazoury pro schválení zákona o zdanění církevních restitucí, jsou smradlavá, proradná prasata. Nejsou to lidé a je dovoleno je zabíjet. Dokonce jsem přesvědčen o tom, že takové zrůdy je nutné pozabíjet …“

Zatímco Čermáka poslal soud (zatím tedy nepravomocně) do vězení na 5 a půl roku (!), v případě (ex)radního Langa rozhodl takto:  výše zmíněnými větami nebyl spáchán trestný čin.

Čili právo po česku: výzva k násilí včetně vraždění jednou není trestným činem, jindy je – a v takovém případě soud není žádný troškař. Nemyslím si, že pět a půl roku za mřížemi je zanedbatelná část lidského života. (Na názor, že tak bude mít Čermák dost času o sobě přemýšlet mohu říci jediné: to by mohl stejně, kdyby byl odsouzen k veřejně prospěšným pracím. Tak by byl alespoň společnosti užitečný. Pokud to náš právní systém neumožňuje, pak v něm máme chybu.)

Pražská učitelka českého jazyka  Martina Bednářová. Při hodině slohu interpretovala před žáky ruskou agresi na Ukrajinu nesprávně, mylně, lživě. Jako pedagog na oné škole okamžitě a nekompromisně skončila. S tím lze souhlasit, důvody netřeba rozebírat. Policie ji ale navrhla obžalovat, dozorový státní zástupce studuje spis. Ptám se: opravdu nestačil vyhazov? Je nutné z toho udělat „politickou trestní kauzu“?

Nejnovější aférka kolem olympionika  Davida Svobody, zlatého medailisty z Londýna 2012 v moderním pětiboji. V České televizi se o ruské agresi na Ukrajinu a souvisejících záležitostech (účast ruských a běloruských sportovců na OH) vyjádřil pro mnohé z nás nepřijatelně, neobratně, nesprávně, mylně. Neudělal ale nic jiného, než že svobodně sdělil svůj názor. Na svém Facebooku vše následně vysvětlil a omluvil se, doslova: „Odpusťte mi prosím ten úlet a nezlobte se na mě.“

Čeho jsme ale svědky. Radikálního postoje některých novinářů. Byl jsem doslova šokován, když jsem si 30. března přečetl titulek komentáře Jiřího X. Doležala na serveru Forum24:

Sundejte z Davida Svobody uniformu české armády a postavte ho před soud.

A v perexu pokračuje:

A také si myslím, že by měl mít dost času povyprávět o svých sportovních úspěších před soudem. Protože podle mého názoru patří zavřít za zpochybňování genocidia.

Neuvěřitelné! Pokud by někdo měl být za zpochybňování genocidy zavřen, pak by se musel něčeho takového dopustit – úmyslně, prokazatelně, jednoznačně. Kdo si poslechne rozhovor D. Svobody pro Českou televizi, z něhož to celé pramení, pak tam žádné prokazatelné zpochybňování genocidy neuslyší. A když si k tomu přečteme Svobodovo vyjádření na Facebooku, musíme dojít k názoru, že tímto vyjádřením a žádostí o odpuštění za nemotorné vyjádření by měla tato pseudokauza skončit.

Jenomže ono je to jinak. David Svoboda je armádním sportovcem, důstojníkem AČR. Postižen tedy může být i po této linii. Ministryně obrany Černochová (kterou jsem jako volič pravice dosud hodnotil až na výjimky – např. poněkud zbrklé a ne zcela moudré vyjádření po dopadu cizích raket na polské území v listopadu 2022 - pozitivně) portálu Seznam Zprávy sdělila, že vedení jejího ministerstva prověřuje možnosti Svobodova potrestání.

Co dodat? Když jsem v onom sametově revolučním týdnu měsíce listopadu 1989 chodil v našem městě na demonstrace, nikdy by mi na nepřišlo na mysl, že by v rodícím se novém režimu bylo možné někoho potrestat za svobodné vyjádření názoru, byť sebevíce hloupého, nepravdivého a pro mě nepřijatelného.

A to žijeme ve společnosti, kde je možné zcela svobodně urážet tím nejvulgárnějším způsobem city věřících křesťanů, pokud je vše náležitě oděno do uměleckého hávu (například divadelní hra Naše násilí, vaše násilí).

Abych se vyhnul nedorozumění a označení za podporovatelé proruské propagandy, připomenu, že jsem proti ruské agresi psal na svém blogu ještě předtím, než začala (v reakci na vyhlášení „Putinovy doktríny“ krátce před invazí) a že od 24. února 2022 stojím plně a jednoznačně na straně napadené Ukrajiny a že ruskou agresi stejně jednoznačně odsuzuji. Kromě toho ale ctím hodnotu svobody, a to nejen svobodu vyznávat názory a postoje, které jsou v souladu s postoji a názory „oficiálními“, ale také názory a postoje oponentní, třebaže s nimi bytostně nesouhlasím. Jakmile je začněme postihovat, zredukujeme svobodu na její karikaturu. A přesně proti takové pseudosvobodě jsme v listopadu 1989 zvonili klíči.