Je s podivem, že do žánru známého jako parodie je možné na blogu iDNES skrýt kdejakou publicistickou lumpárnu včetně vykrádání myšlenek a slovních formulací.
Nejnověji mě o tom přesvědčil kolega Karel Trčálek obsahem "svého" článku „Před 55 lety Izrael drtivě zvítězil nad arabskou přesilou v šestidenní válce“ (5. 6. 2022). Zájmeno svého jsem dal do uvozovek proto, že kdyby neexistoval můj článek „K výročí šestidenní války“ (publikovaný téhož dne o několik hodin dříve), nebyl by napsán ani zmíněný text Trčálkův.
Než budu pokračovat, připomenu ustanovení kodexu blogera, v němž se praví:
Bloger nesmí uveřejnit pod vlastním jménem cizí text nebo jeho část. (…) Cizí text lze v článku použít pouze v rámci citace v souladu s autorským zákonem, tedy zejména tehdy, pokud souvisí s obsahem článku, netvoří-li však větší část textu tohoto článku. Přitom je nezbytné uvést zdroj textu a jeho autora, je-li znám.
Působil zde na blogu autor (Břetislav Olšer), který do svých textů zahrnoval celé pasáže zkopírované z blogů kolegů, aniž by tyto kolegy jako autory uvedl, jak vyžaduje nejen kodex blogera, ale především prostá lidská slušnost. Cizí myšlenky vydával za své – a choval se tedy jako zloděj.
Podobným způsobem si počíná i Karel Trčálek. Ve zmíněném článku z 5. června, znalci považovaný za parodii, nacházíme několik formulací okopírovaných z mého textu (viz níže) na stejné téma (šestidenní válka), aniž by se ovšem kolega Karel Trčálek obtěžoval uvést autora (tedy moji maličkost). Kodex blogera ovšem vyžaduje, abychom tak činili – všichni, bez výjimky. Pochopil jsem kodex tak - nevím, jestli správně -, že platí i pro kolegu Karla Trčálka.
Jedno ze základních pravidel parodie nás učí:
Parodie je velmi úzce spojena s parodovaným dílem, není-li čtenáři znám původní text, parodující text ztrácí na účinnosti. (Zdroj: Web projektu Čeština ve slovníku.)
Z obsahu článku Karla Trčálka není zřejmé, že jde o parodii na můj text, pakliže se s ním (mým textem) čtenáři předtím neseznámili. Automaticky předpokládat, že tak učinili všichni čtenáři Trčálkova článku nelze, tudíž ti, kdo si jeho článek přečetli, aniž by četli můj, mohou nabýt dojmu, že jde o Trčálkův originální námět a zpracování, což ovšem není pravda. Je takovýto přístup vůči čtenářům férový? Neměl by kolega Trčálek ty, kdo můj článek nečetli, vhodným způsobem upozornit, že čtou parodii (na můj text)? Jak to mohou vědět, když jim není znám původní článek (můj – který nejsou povinni číst)?
Tolik jedna má poznámka k Trčálkově parodii, k níž mohu ještě dodat, že dost dobře nerozumím tomu, jaký má smysl „přepsat“ text kolegy, vytvořit z jeho vážně zpracovaného tématu parodii. Jde o to rafinovaným způsobem kolegu a jeho příspěvky na blogu a postoje zesměšnit? Proč ale? Nebo jaký jiný účel má tento druh blogů Karla Trčálka?
V úvodu jsem zmínil Břetislava Olšera, který s oblibou vykrádal části cizích textů a vkládal je do svých článků. A Karel Trčálek? Nabízím k porovnání několik pasáží z mého článku (LS) a Trčálkovy parodie (KT):
1/
LS: Nebylo by ovšem zákona o sjednoceném Jeruzalému nebýt šestidenní války a osvobození jeho staroměstských čtvrtí izraelskou armádou.
KT: Nebýt šestidenní války a osvobození jeho staroměstských čtvrtí izraelskou armádou, nebylo by ani sjednoceného Jeruzaléma.
2/
LS: … jako kobylky africká pole zaplavili Blízký východ muslimové a z většiny Egypťanů se stali vyznavači Alláha.
KT: … jako kobylky africká pole zaplavili Blízký východ muslimové a z většiny Egypťanů se stali vyznavači Alláha.
3/
LS: A sotva získali Izraelci, takto potomci starověkých navrátilců z babylonského zajetí, kam byli odvedeni po pádu Judského království, tedy Judejci čili Židé, v moderní době právo na nepatrný zlomek teritoria Předního východu, malý kousek země v moři islámu, zrodila se v arabském světě zavilá protiizraelská nenávist, jejímž důsledkem byla i šestidenní válka …
KT: A sotva získali Izraelci, takto potomci starověkých navrátilců z babylonského zajetí, kam byli odvedeni po pádu Judského království, tedy Judejci čili Židé, v moderní době právo na nepatrný zlomek teritoria Předního východu, malý kousek země v moři islámu, zrodila se v arabském světě zavilá protiizraelská nenávist, jejímž důsledkem je i tato válka.
4/
LS: … a současně závazek: nikdy více nedopustit rozdělení Jeruzaléma, který před třemi tisící lety získal pro izraelskou pospolitost král David.
KT: A současně závazek, nikdy více nedopustit rozdělení Jeruzaléma, který před třemi tisící lety získal pro izraelskou pospolitost král David!“
Ptám se: Je tento způsob blogerské publicistiky z hlediska kodexu blogera v pořádku? Rád se nechám poučit.
Závěrem ještě jedna poznámka, jedno srovnání. Karel Trčálek píše, jako by o sobě, ale ve skutečnosti myslí mě:
… otevřel jsem rychle milovanou Bibli a z druhé knihy Samuelovy, její páté kapitoly svým rozechvělým dětským hlasem přečetl: „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele!“
V mém článku ovšem vypadá tato pasáž takto:
V biblické Druhé knize Samuelově se v 5. kapitole píše, že král David šel se svými muži na Jeruzalém proti Jebúsejcům. Ti si byli jisti: Sem David nevstoupí. Mýlili se. Bible říká: Ale David dobyl skalní pevnost Sion, to je Město Davidovo.
Proč vkládá Karel Trčálek desetiletému chlapci (sobě? - mně?) do úst slova, která v citované pasáži Bible nejsou?
Článek nechávám bez závěru. Záměrně.
