K úmrtí Fidela Castra Ruze se vyjadřuje kde kdo od západní polokoule po Dálný východ, českou kotlinu nevyjímaje. Kdo se ale na českém internetu vyjádří k odchodu Miriam Eškolové?
Kdo, když ne ty, prolétlo mi hlavou v neděli ráno, když jsem se tu smutnou zprávu dozvěděl: v sobotu ráno zemřela v jeruzalémské univerzitní nemocnici Hadassah Miriam Eškolová. Třetí žena třetího ministerského předsedy Leviho Eškola. („Toho po Ben Gurionovi.“)
Levi Eškol zemřel v roce 1969, bylo mu třiasedmdesát. Jak je možné, že ho Miriam přežila o téměř půl století? Je to dáno dvěma faktory. Dožila se požehnaného věku (87) a byla o čtyřiatřicet let mladší.
Miriam pocházející z rumunské diaspory vystudovala anglickou literaturu a dějiny na jeruzalémské Hebrejské univerzitě. Později pracovala v parlamentní knihovně. Za války za nezávislost země sloužila v elitním sboru Palmach a následně, po založení státu, v Obranném vojsku Izraele (IDF). Kromě jiného byla součástí osazenstva konvojů, které dodávaly Araby obleženým obráncům Jeruzaléma vojenský materiál a proviant. Eškol ovdověl v roce 1959 a mladou Miriam (34) si vzal už jako premiér (1963-1969) o pět později. Miriam po odchodu manžela pečovala o jeho odkaz, jehož institucionalizovanou podobou je pamětní organizace Yad Levi Eshkol. Dlouhá léta stála v jejím čele a později byla její čestnou předsedkyní.
Server Xnet.Ynet.co.il, který v roce 2011 publikoval obsáhlý článek o všech manželkách izraelských premiérů, od Pauly Ben Gurionové po Sarah Netanjahuovou, o Miriam napsal, že přinesla do úřadu premiéra „závan čerstného vzduchu“, především pokud jde o styl oblečení a kulturu pohostinnosti.
Miriam Eškolová bude pochována na národním pohřebišti na jeruzalémské Herzlově hoře po boku svého manžela. Připomeňme, že Levi Eškol sloužil své zemi jako premiér v jednom z klíčových okamžiků jejích dějin – v čase šestidenní války 1967, která natrvalo změnila politickou geografii Země izraelské, a především: došlo k osvobození jeruzalémského Starého města, které se později stalo nedílnou součástí jednotné metropole Státu Izrael. Byl to Eškol, kdo po osvobození východního sektoru města, který dosud drželo Jordánsko, při setkání s náboženskými představiteli garantoval suverenitu a svobodu všem vyznáním. A je také výsledkem jeho politiky, že muslimské radě Waqf bylo i nadále, tedy za nové situace, umožněno spravovat náboženské záležitosti na Chrámově hoře. Byl to velkorysý a vstřícný krok izraelského státu, ne vždy patřičně doceněný nejen Araby, ale ani Západem. Striktně byly odmítnuty návrhy, aby Skalní dóm a mešita Al Aksá byly zlikvidovány nebo přemístěny mimo Izrael.
Opět je nutné připomenout: zatímco Izraelci se chovali vůči muslimským místům ve Starém městě civilizovaně, ne tak Zajordánsko, pozdější Jordánsko. Když se východní část Svatého města v první arabsko-izraelské válce 1948-1949 dostala pod jejich kontrolu, hlavní synagogu aškenázského judaismu jménem Churva nemilosrdně vyhodili do povětří.
Také na to jsem myslel, když jsem připravoval tuto vzpomínku na Miriam Eškolovou.
•
... článek o Miriam Eškolové na webu organizace Yad Levi Eshkol.
... (novo)manželé Eškolovi (uprostřed) v Bílém domě v roce 1964. Vpravo prezident L. B. Johnson, vlevo První dáma "Lad Bird". (Zdroj: Wikipedia.en.)
