Chorvatské vojenské letectvo disponuje dvanácti dosluhujícími stroji MiG 21. Ty už delší dobu plánovalo nahradit modernějšími stíhačkami. Jakými?
Server SECURITY magazín k tomu 7. dubna 2018 napsal:
- Minulý rok obdrželo Chorvatsko čtyři nabídky jako náhradu za stroje MiG-21: stíhač F-16 Block 70/72 od Lockheedu, F-16 Block 30 z Řecka, švédský nový model JAS 39 Gripen a konečně F-16 C/D Barak od Izraele. Tato nabídka pak v dlouhém rozhodovacím procesu zvítězila.
V rámci tohoto kontraktu a na něj navazující strategickou spolupráci mezi Chorvatskem a Izraelem pak byla izraelská strana poctěna pozváním na oslavy 23. výročí operace Oluja (4. až 7. srpna 1995), během níž Chorvaté osvobodili část svého území, na které Srbové vyhlásili separatistický stát Republika Srbská Krajina.
Do Chorvatska přiletěly na oslavy z Izraele tři „ef šestnáctky“; dvě z nich se pak zúčastnily slavnostního přeletu nad Kninem, někdejším „hlavním městem“ separatistického „státu“. Chorvatský ministr obrany Damir Krstičević k rodící se vzájemné spolupráci podle chorvatského anglickojazyčného zpravodajského serveru Total Croatia News řekl:
- I am pleased that in the period to come our pilots will have the opportunity to learn from the best, and they are Israeli pilots. (Jsem potěšen, že v nadcházejícím období se budou naši piloti učit od těch nejlepších a to jsou izraelští piloti.)
Vlastně by nebyl důvod o tom psát, kdyby se proti izraelské přítomnosti na přehlídce v Kninu neozval Bělehrad. (Tím nepřímo přiznal, že tehdejší separatistická politika nebyla záležitostí pouze krajinských Srbů.) Srbové vyjádřili ústy svého velvyslance v Izraeli hluboké zklamání a přesvědčení, že účast Izraele na oslavách chorvatského vítězství nelze hodnotit vůči jejich zemi jako přátelské gesto. Dlužno dodat, že kromě Izraelců se oslav zúčastnili také zástupci USA.
Jak patrno Srbové se ani po třiadvaceti letech nesmířili s porážkou. Ve válce, kterou svojí politikou vyprovokovali. Výstižná slova chorvatského premiéra Andreje Plenkoviće na oslavách:
- Vzpomínky na operaci Oluja 1995 v nás vyvolávají slzy radosti, protože znamenala konec války, konec okupace; Oluja přinesla porážku velkosrbské Miloševičovy politiky.
Zcela chápu, že Srbové, kteří tehdy totálně prohráli a padly na ně i neblahé následky této války jsou dodnes roztrpčeni. Méně pochopitelná je ovšem jejich reakce týkající se izraelské účasti na oslavách vítězů, která je především viditelným a logickým projevem navázané strategické spolupráce obou zemí v oblasti vojenského letectví.
Je to, zjednodušeně řečeno, hodně podobné, jako kdyby Němci po druhé světové válce protestovali proti tomu, že oslavujeme návrat sudetských území pod suverenitu Československa – a kritizovali by spojence, které bychom na oslavy pozvali. Bylo by to absurdní, neb Sudety jsou nedílnou součástí osvobozené republiky. Stejně tak je „Srbská Krajina“ (historicky Vojna Krajina) nedílnou součástí mezinárodně uznaného chorvatského státu.
Podrobnosti o oslavách vítězství ze srpna 1995 nabízí web chorvatských novin Večernji list na této adrese:
https://m.vecernji.hr/vijesti/slavlje-u-kninu-zapocelo-budnicom-1262316
•
Tento článek je věnován památce mého skvělého otce, který zemřel 6. srpna 1995, tedy v době, kdy jsem pobýval v Chorvatsku během vítězné operace Oluja.
