Vím, že většina z čtenářů nesleduje nejvyšší izraelskou fotbalovou ligu.Ta se v současnosti nachází v nadstavbové části. V elitní skupině se měl v pondělí 10. května hrát poslední zápas sedmého kola nadstavby.
Mezi FC Ašdod a Hapoelem Beerševa.
Ašdod má tu smůlu, že leží poměrně blízko Pásma Gazy. V něm vládnou teroristé, kteří vedou proti Izraeli raketovou agresi. Dlouhodobě – čas od času přerušenou křehkým příměřím. Raketové útoky zintenzivnily 10. května. Teroristé se zaměřili na řadu míst. Také na Jeruzalém, což je hodnoceno jako překročení příslovečné červené linie. Jde o provokaci, kterou vládci Pásma tvrdě zaplatí. Ano, budou i civilní oběti. Nezamýšlené, ale ve válce se jim nelze stoprocentně vyhnout. Vina padá na agresora.
Izraelská média 10. 5. večer hlásila, že z Pásma bylo vypáleno na 150 raket. Desítky zachytil obranný systém Iron Dome.
Také Ašdod je ohrožen raketami teroristů. Nejinak tomu bylo 10. května.
Ne že by to bylo to nejdůležitější, ale zápas Ašdodu s Beerševou byl odložen. Z důvodu, který většině českých fotbalových fanoušku připadá jako z jiného světa: protože hráčům by nad hlavami létaly rakety a některá by mohla přistát na trávníku.
Jistěže nejen hráčům, ale všem. Proto budou v úterý 11. května v kritických oblastech zavřeny školy a přijata další opatření, mimo jiné v dopravě. Žáci zůstanou doma. Tentokrát ne kvůli covidu. Kvůli sousedům, které by nesnesl nikdo z těch, kdo dávají Izraeli knížecí rady o potřebě chovat se zdrženlivě a neeskalovat napětí. Absurdní svět.
A absurdní je také formulace na serveru Seznam Zprávy. Informuje o situaci v Jeruzalémě poměrně podrobně, jenomže … Šokující jsou nepochopitelné slovní úlety. Jako například:
- Situace v Jeruzalémě se vyhrotila v den, kdy židovští nacionalisté oslavují Den Jeruzaléma. Připomínají si tak den, kdy izraelská armáda obsadila v Šestidenní válce východní část města. (Publikováno 10. 5. 2021)
To je mimořádně hloupá formulace. Den Jeruzaléma neoslavují pouze „židovští nacionalisté“. Jde o národní svátek, který oslovuje širokou veřejnost, nikoli pouze „nacionalisty“. A nejen v Izraeli. Radost ze sjednocení Jeruzaléma prožívají také zahraniční přátelé Izraele a jeho odvěké metropole.
Za zmínku stojí, že u příležitosti Dne Jeruzaléma vystoupil v české Poslanecké sněmovně s projevem izraelský velvyslanec Daniel Meron. Je také on „židovským nacionalistou“?
Člověk se někdy nestačí divit, co se na prestižním serveru dočte.
Když byl východní Jeruzalém v roce 1967 osvobozen a město znovu sjednoceno, bylo mi jedenáct. Příliš mladý na to, abych si vytvořil vlastní úsudek. Pamatuji si však, jak vnímali ten historický okamžik moji rodiče. Jako naplnění biblického proroctví, že Jeruzalém „přestane být tlačen od pohanů“.
Mimochodem: Jeruzalém byl ve své tři tisíciletí dlouhé historii rozdělen pouze jednou. Na devatenáct let (1948-1967). Matematicky vyjádřeno je to 0,63 % doby jeho existence (zaokrouhluji). Ti, kdo podporují arabskou variantu řešení tamního problému současně říkají: Rozdělme Jeruzalém znovu.
A já se ptám: Proč?
