O jednom rozdílu mezi přáním a skutečností

Česká televize vysílala ve čtvrtek 6. srpna 2020 odpoledne francouzský dokument nazvaný Suezský průplav. Nikoli náhodou. Toho dne před pěti lety byl slavnostně otevřen tzv. Nový Suezský kanál.

Jde o rozšíření a prohloubení 37 km stávajícího kanálu a vybudování 35 km paralelní vodní cesty. To vše s cílem zprovoznit průplav obousměrně, zvýšit množství proplouvajících lodí a tím finanční zisk pro egyptskou ekonomiku. Doba plavby se zkrátila z 18 na 11 hodin, rozšíření umožňuje proplutí obřím soudobým plavidlům.

Původní představa byla, že po vybudování Nového průplavu se provoz (počet lodí) zdvojnásobí (na 97 denně), ale to se nestalo. Nezáleží totiž pouze na přání a nabídce Egypta, ale především na kondici světové ekonomiky.

Když BBC informovala na svém webu 6/8/2015 o otevření Nového Suezského průplavu, psala o názorech analytiků, kteří byli skeptičtí: už tehdy upozorňovali, že objem světového obchodu neroste a neporoste takovým tempem, aby to Egypt opravňovalo dělat si tak velké naděje. A Ahmed Kamaly, ekonom působící na Americké univerzitě v Káhiře, řekl bez obalu, že egyptské představy jsou toliko zbožným přáním (wishful thinking).

Jakkoli si toto veledílo, jehož vybudování bylo zkráceno z rozhodnutí prezidenta z tří na pouhý jeden rok (srpen 2014 - srpen 2015) zaslouží z technického hlediska obrovský respekt, ekonomicky vzato se pesimistické předpovědi, žel, potvrdily.

Egyptský server Ahramonline informoval 6/8 o číslech, která prezentoval šéf Správy Suezského kanálu Osama Rabie. Porovnal dvě pětiletá období tvořená finančními roky 2010 - 2015 a 2015 - 2020. (Finanční rok začíná 1/7 a končí posledního června.)

Porovnejme s ním.

2010 - 2015 … proplulo 86600 lodí, zisk 25,9 mld dolarů

2015 - 2020 (po rozšíření průplavu) … 90000 lodí, zisk 27,2 mld dolarů

Při zběžném pohledu na tyto údaje je zřejmé, že o žádném zdvojnásobení nemůže být ani řeči; jsme svědky pouze mírného nárůstu. Propočítáme-li počet lodí na počet dnů, dojdeme k následujícímu srovnání:

2010 - 2015 … 1826 dnů (jeden přestupný rok) … 47,43 lodí/den

2015 - 2020 … 1827 dnů (dva přestupné roky) … 49,26 lodí/den

Nárůst zisku o zhruba 5 procent při porovnání obou „pětiletek“ je jistě pozitivní, ale ani zdaleka se neblíží představě, s níž egyptské vedení v čele s prezidentem Sisim do projektu vstupovalo. Taková je realita.

Optimismus ovšem nejvyššího představitele průplavu neopouští. Osama Rabie vyjádřil naději, že po koronavirové krizi se světový obchod natolik vzpamatuje, že do roku 2023 se podaří dosáhnout dvojnásobku lodí i výnosů ve srovnání s obdobím před rokem 2015.

Zatím věci vypadají jinak. Denní statistika z 5/8/2020 hovoří takto:

... 5. srpna 2020 proplulo kanálem od severu 28 plavidel, od jihu 19 - celkem  47. Jsme tedy na průměru let 2010-2015. (Zdroj: Web Správy Suezského kanálu.)

TURISTIKA

Z Egypta ještě jedno číslo. Od prvního července, kdy byl obnoven, byť omezeně, zahraniční cestovní ruch, přiletělo do země 50 tisíc návštěvníků. Pobývali v destinacích Hurghada a Šarm aš Šajch. Ministr turistiky Khaled Al Anany jmenoval pět zemí, odkud cizinci přijeli: z Ukrajiny, Běloruska, Švýcarska, Srbska a Maďarska.

Uvedl důležitou informaci, že nikdo z turistů neonemocněl covidem-19 ani během pobytu v Egyptě, ani po návratu. To zní povzbudivě.

Opět můžeme porovnávat. V nejslabší sezoně od revolučního roku 2011 - tedy v roce 2016 -  přijelo do Egypta 5,4 milionů turistů. To je měsíční průměr 450 tisíc. Nynějších 50 tisíc ukazuje propastný rozdíl mezi „tehdy a dnes“ - a to byla sezona 2016 považována, jak uvedeno,  za kriticky slabou v důsledku teroristického útoku na ruské letadlo nad Sinajským poloostrovem na konci října 2015.

Je naděje na zlepšení?  Ukáže čas - a covid-19.