- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Smysl mise je jediný. Předložit ruské straně obraz událostí souvisejících se sestřelením ruského vojenského iljušinu v pondělí 17/9 (syrskou PVO, dodejme) ve všech jeho aspektech, včetně předběžných informací a dosavadních výsledků vyšetřování izraelské armády. Delegace také hostitelům prezentovala pokračující pokusy Íránu převést do držení teroristické organizace Hizballáh strategické zbraně a záměr Teheránu natrvalo se v Sýrii vojensky usadit. Netřeba dodávat, že Izrael od první chvíle, kdy se objevily zprávy o sestřelení ruského IL-20, zastává názor, že plnou odpovědnost za tragédii nese syrská strana. Také toto přesvědčení bylo jistě v Moskvě izraelskými generály předneseno.
Kdo tento incident podrobně sleduje, zaznamenal prvotní ruskou aroganci vůči Izraeli a výhrůžky na jeho adresu z vojenských kruhů. Vášně musel krotit samotný prezident Putin, který zachoval chladnou hlavu a zdravý rozum: vinit Izraelce za pád ruského stroje, který sestřelila syrská armáda, je přece jenom trochu silná káva.
Tímto přístupem bezpochyby napomohl vstřícnosti Izraele, který nemá sebemenší zájem na konfliktu s Ruskou federací: premiér Netanjahu vyjádřil v následném TF rozhovoru s Putinem lítost nad smrtí ruských vojáků a ochotu nabídnout veškeré dostupné (samozřejmě uvolnitelné) informace k této záležitosti. Důkazem ochoty Izraele neeskalovat napětí, ačkoli byl ruskými armádními špičkami lživě napaden z něčeho, co neudělal, je zmíněný přílet izraelské delegace do Moskvy.
Izraelci vedou zásadní spor se Sýrií, Íránem a Hizballáhem. Skutečnost, že ve spletitém syrském konfliktu je zaangažováno Rusko musí vzít tak či onak na vědomí a snažit se najít „modus vivendi“ ve snaze předcházet nežádoucím vojenským střetům. To se v zásadě podařilo – a systém zahrnující předběžné varování o izraelských operacích proti nepříteli na sysrkém bojišti funguje. Klíčová je samozřejmě otázka času: Rusové si stěžovali, že je Izraelci v posledním případě informovali „na poslední chvíli“, což je ovšem otázka pro obsáhlejší technickou debatu. Ta by překročila rámec tohoto článku, mimo jiné proto, že k dispozici nejsou detailní informace. Nicméně logicky lze odvodit, že když Izrael bude ruské síly v Sýrii varovat s velkým předstihem, nemá jistotu, že citlivé informace Rusové nesdělí svým spojencům (a úhlavním nepřátelům Izraele), kteří budou mít čas na realizaci potřebných protiopatření.
Jako zajímavost uveďme, že zatímco Putin po incidentu hovořil s Netanjahuem, se syrským prezidentem nikoli – přiznávají ruské zdroje. Asad poslal Putinovi soustrastný telegram, v němž veškerou vinu svaluje na Izrael (píše o „obvyklém běsnění Izraele, který vždy používá nejšpinavějších metod k dosažení nejnižších cílů“ - obr. 1). O tom, že stříleli jeho vojáci není ve zprávě TASSu referující o telegramu ani slovo.
... obr. 1 (Zdroj: Web agentury TASS - screenshot)
Vraťme se ještě k bezprostřední reakci izraelské armády, jejíž mluvčí na Twitteru uvedl:
Během tiskové konference uspořádané k tomuto incidentu na ruském ministerstvu obrany byla zveřejněna situační mapa (obr. 2), u níž se pro lepší ilustraci incidentu zastavme:
... obr 2 (Zdroj YouTube/Wep Demond)
První, co nás při pohledu na obrázek napadne: vše se odehrálo relativně blízko ostrova Kypr. Tedy země, která patří mezi oblíbené turistické destinace. Tím nechci říci, že návštěvníkům ostrova hrozí nějaké bezprostřední nebezpečí. Spíše mám na mysli, jak je mnohé relativní. Mnozí okolo nás se bojí zamířit na dovolenou z bezpečnostních důvodů do Egypta, ale s Kyprem, který je podstatně blíže jednomu z probíhajících konfliktů, problém nemají.
Z mapy je také patrné, že ve vodách východně od Kypru operují nejrůznější „cizí“ vojenská plavidla, zde ruské a francouzské (pozice 6). Pozice 3 (modrá čárkovaná čára) ukazuje pohyb izraelských stíhaček F-16, pozice 4 místo, odkud vypálily rakety na cíle u Latákie (5). Jak patrno, Izraelci nepronikli přímo nad syrské území, ale stříleli v oblasti nad mořem. Dle mapy použili upravené naváděné bomby GBU-39, tzv small diameter bombs, bomby malého průměru, o nichž se na webu televizního programu NOVA Action můžeme dočíst (nedatovaný článek „SDB – bomba, před kterou se nikdy nikdo nikam neschová“):
Dráha letu sestřeleného IL-20 je zřejmá z plné červené čáry (2), místo zásahu ukazuje červený „X“ a čas „22.07“.
Z mapy je patrné, že pravdu mají ty ruské vojenské zdroje, které říkají, že „prostředky izraelského letectva ani izraelští piloti nemohli ruský letoun vidět, protože přistával z výšky pět tisíc metrů“. A pokud ho nemohli vidět, nemohli se za něj ani schovat, jak Moskva původně tvrdila.
Když už se zdálo, že protiizraelský osten v této kauze je díky prezidentu Putinovi nadobro otupen, přišlo šokující prohlášení ruské ambasády v Tel Avivu (proč není v západním Jeruzalémě, když Moskva oficiálně uznává západní Jeruzalém jako hlavní město Izraele, není jasné), které se na jejím Twitteru objevilo ve čtvrek 20/9 dopoledne (SELČ):
V prohlášení je uvedeno, že Moskva považuje akce izraelských leteckých sil, které vystavily ruské letadlo Il-20 nebezpečí a vedly ke smrti 15 vojáků, za nezodpovědné a nepřátelské. Dále čteme, že Rusko podnikne veškerá nezbytná opatření k eliminaci nebezpečí ohrožující životy a bezpečnost vojáků bojujících proti terorismu.
Položme si otázku, jaká verze vlastně platí:
A nakonec: neměli by v Moskvě přece jenom lépe sladit noty, než začnou do světa vypouštět zprávy á la „každý pes, jiná ves“?
Další články autora |
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč