Nějaký čas jsem se v tom ztrácel, pane premiére

Andrej Babiš vystoupil v neděli (15/4) před půl pátou odpoledne v Lánech před novináři, když předtím jednal na tamním zámku s prezidentem republiky. Jeho vystoupení mělo část vnitropolitickou a zahraničněpolitickou.

Tu první přenechám povolanějším a zastavím se u odpovědi na otázku týkající se jeho postoje k Sýrii a sobotní (14/4) spojenecké operaci.

Jemně řečeno, byl jsem šokován, byť ne úplně překvapen. Opět se potvrdilo, že co AB tvrdil včera, nemusí nutně platit dnes. A že v záležitostech týkajících se zahraničních věcí, které zjevně překračují rámec toho, s čím do politiky šel („ … abych bojoval proti korupci a nehospodárnosti státu a abych se snažil změnit poměry v ČR ve prospěch našich lidí … "). Jeho citované úsilí je sice chvályhodné, ale pokud má někdo ambici být šéfem vlády, musí být jeho politický „akční rádius“ o poznání větší.

Z premiérova vystoupení před bránou do zámecké zahrady jsem nabyl dojmu, že je značný rozdíl mezi tím, co jsem právě slyšel a tím, co napsal na svém Twitteru v sobotu (obr. 1). Obávám se, že není dost dobře možné jeden den tvrdit, že „zásah byl nevyhnutelný“ a druhý den o stejné akci veřejně říci, že „ten útok samozřejmě nic neřeší“.

... obr. 1/Tweet Andreje Babiše ze dne 14. dubna 2018

Je-li něco hodnoceno jako nevyhnutelné, pak tomu rozumím tak, že je to nevyhnutelné proto, že to něco řeší, nikoli naopak.

To je první problém.

Druhý se týká hned úvodní odpovědi na otázku, která nebyla dobře slyšet (to je klasický nešvar českých tiskových konferencí přenášených živě). Premiér řekl:

• Náš problém je asi v tom, že naši dva ministři jako soutěžili v prohlášeních a dělali různé konference …

Tady si opět nerozumíme. Nejsem fanouškem hnutí ANO, ale pokud si něčím v mých očích vylepšilo reputaci, tak jednak výše uvedeným Babišovým tweetem a především jasným postojem ke spojenecké akci, kterou prezentoval ministr zahraničí Stropnický a ministryně obrany Šlechtová. V neděli (15/4) jsme se dokonce k mému potěšení dozvěděli, že Američané naší republice za její postoj poděkovali – aby zanedlouho poté premiér pravil, že „útok nic neřeší“. Jsem z této disharmonie dosti roztrpčen a obávám se, že slovní „výstřely“ premiéra nelze brát tak úplně vážně, protože nevíme, jakou mají „expirační dobu“.

Pozoruhodná je i následující Babišova úvaha, při jejímž poslechu jsem doslova nevěřil svým uším:

• Já si myslím, že Evropa udělala velkou chybu, když po nástupu prezidenta Trumpa, a to byl ten problém hlavně ilegální migrace ze Sýrie, místo toho, abychom byli aktivní a snažili se dostat za jeden stůl prezidenta Trumpa a prezidenta Putina, Erdogana, pana premiéra Netanjahu, Írán a další vlastně státy, které jsou v tom regionu zúčastněné, tak jsme byli pasivní a de facto jsme přenechali ten region … (zde premiér nedopověděl komu -LS).

Nápad je to geniální, má je jednu podstatnou vadu na kráse. Andrej Babiš by měl prozradit, jakým zázrakem by dostal ke stolu, u něhož by zasedl předseda izraelské vlády Netanjahu, kohokoliv z íránských politiků. Osobně si ani při nejbujnější fantazii nedovedu představit, jak by to dokázal.

O čem to svědčí? Že alespoň v některých otázkách zahraniční politiky má premiér Babiš, řečeno diplomaticky, nerealisticky optimistický úsudek.

Za sebe říkám, že nedělní (15/4) lánské vystoupení mě utvrdilo v názoru, že Andrej Babiš je politik nevyzpytatelný a flexibilní víc, než je únosné. U člověka, který sveřepě trvá na tom, že chce být předsedou vlády, je to vlastnost skoro až nebezpečná.

Být americkým politikem, který právě poděkoval ministru zahraničí České republiky za vyjádřenou podporu v záležitosti odvetné operace v Sýrii, nebyl bych si jist, jestli si z nás šéf onoho ministra nedělá legraci.

AKTUALIZACE

Po vyslechnutí pasáže o Sýrii v rozhovoru prezidenta Zemana na stanici Frekvence 1 (15. dubna po 18. hodině SELČ) se potvrdila názorová flexibilita Andreje Babiše. Prezident ve vysílání vyjevil, že ke spojenecké operaci (podle něj „kovbojskému projektu“) zaujímá negativní postoj a Babišovo sobotní vyjádření nazval krátkozrakou reakcí a dokonce prozradil, že Babiš se v sobotu vyjádřil tak, jak je uvedeno výše pouze proto, aby se solidarizoval se svými dvěma ministry (Stropnický, Šlechtová). Tím se mnohé vysvětluje – a každý z nás nechť si sám pro sebe vyřeší otázku, nakolik je Andrej Babiš důvěryhodný.