On tomu snad vážně věří. Andrej Babiš své chiméře, že by snad mohl iniciovat uspořádání mírového summitu o Ukrajině na Pražském hradě. Opakovaně o tom hovořil v prezidentských debatách.
A v den zahájení volby druhého kola to dal i na svůj Twitter. Pomohl si Wikipedií: odkázal nás na její článek „Mírová dohoda z Osla“. A k tomu napsal:
I menší národy dokážou velké věci. Pětimilionové Norsko a mírová dohoda mezi Izraelem a Palestinskou osvobozeneckou organizací. Stejně tak věřím, že i Česká republika má na to, aby zorganizovala mírový summit, ostatně už to dokázala summitem Obama – Medvděv.
Jistěže. Menší národy dokážou velké věci. K zorganizování takové „velké věci“ je ovšem nutné, aby byly splněny jisté podmínky. Ta úplně nejdůležitější: dobrá vůle. Zájem na něčem takovém participovat.
Babišova zkratka „Norsko a mírová dohoda mezi Izraelem a PLO“ je opravdu jenom zkratka. Ano, tajná jednání byla tehdy vedena v Norsku, ale pak převzaly dominantní roli nad celým procesem Spojené státy v čele s prezidentem.
Co je ale klíčové: obě znepřátelené strany projevily ochotu se těchto jednání zúčastnit. Jak tehdejší izraelské vedení (Rabin, Peres) , tak šéf PLO Arafat. Kdyby jedna z obou stran taková jednání vytrvale odmítala, nikdy by k Dohodám z Oslo nedošlo a Američané nikdy nemohli tento trojstranný formát moderovat.
Totéž platí o summitu Obama – Medveděv v Praze (2010). Oba prezidenti museli chtít do takového projektu vstoupit, pokud by jeden z nich tuto myšlenku bojkotoval, tehdejší prezident Václav Klaus by oba státníky v Praze hostit nemohl.
Je jasné, kam tím mířím. Aby měl pražský mírový summit, jak o něm A. Babiš hovoří, nějaký smysl, musel by se ho zúčastnit i prezident Putin. Je něco takového reálné? Má vůbec Kreml zájem na skutečném a spravedlivém míru, který nemůže znamenat nic menšího než odchod armády agresora za mezinárodně uznané hranice včetně návratu Krymu, vyplacení reparací Ukrajině za způsobené škody a postavení válečných zločinců před novodobou obdobu norimberského tribunálu. Je zřejmé, že na lavici obžalovaných by musel zasednou jako válečný zločinec č. 1 právě Vladimir Putin.
Už z této úvahy je zřejmé, že mírový summit v Babišově pojetí je populistická iluze. Bublina vypuštěná v rámci předvolební kampaně. Nic víc.
Dovolím si také popustit uzdu fantazii. Pokud by se něco takového uskutečnilo, dopadlo by to stejně jako Babišem zmíněný mírový proces mezi Izraelem a PLO. Výsledek? PLO formálně uznala Izraele, Izrael uznal teroristy jako reprezentanty „palestinského“ lidu – a teror pokračuje dál. Dál jsou vypouštěny rakety na Izrael (naposledy včera v noci, 26. ledna, z Pásma Gazy), dál jsou vražděni Izraelci, Palestinská autonomie dál vyplácí vrahům a jejich rodinám tučné „odměny za zabití“, M. Abbás a spol. dál neplní své základní povinnosti, pokud jde o boj s protiizraelským terorem, dál musí izraelská armáda a bezpečnostní síly (vnitřní tajná služba, policie) konat tam, kde nekonají bezpečnostní síly Autonomie, tak jako ve čtvrtek 26. ledna v Džanínu – semeništi teroru, jedné ze základen Palestinského islámského džihádu, kde Izrael při významné protiteroristické operaci zlikvidoval osm teroristů (nezamýšlenou obětí byla, bohužel, i jedna arabská civilistka), načež vedení Autonomie oznámilo, že ukončilo bezpečnostní koordinaci s Izraelem (tak jako tak nikoli ideální).
Jinými slovy: mírový proces, jehož kořeny nás vedou do „pětimilionového Norska“, je nefunkční, mrtvý. A stejně by dopadl i „Babišův“ mírový summit: mír Ukrajině by nepřinesl, protože chybí to nejpodstatnější: dobrá vůle na straně agresora.
„Babišův“ mírový summit je tedy pouze jeden z jeho populistických návrhů. Nachází se vně reálného světa.
MYSLEL JSEM, ŽE JE K. HAVLÍČEK CHYTŘEJŠÍ
Exdvojministra Karla Havlíčka jsem vždy považoval za to lepší, co hnutí ANO má. Jako jednu z jeho nejlepších osobností. Uznávám jeho ekonomickou erudici. I on ale ukázal, že v politice se dá „zblbnout“, že prezidentská kampaň zanechává stopy.
Ve čtvrtek 26. ledna po skončení debaty kandidátů na TV Nova umístil na svůj Twitter toto sdělení:
Věcná, smířlivá a objektivně vedená debata na TV Nova. Petr Pavel jako zodpovědný člen Fialovy vlády, Andrej Babiš jako její oponent. I o to se hraje.
Uznávaná exmoderátorka České televize Světlana Witowská to komentovala slovy, k nimž není co dodat:
Jestli je Petr Pavel člen Fialovy vlády, pak stejnou logikou je Andrej Babis člen KSČM, Trikolóry a proruské party Vrábelovců. Gratuluju. Vím přesně, čeho se bojím víc.
Myslím, že není sama.
