Koblihy, tričko, tenisky

Upřímně řečeno, nějak mě ta „lidská dimenze“ politiků a politiků – kandidátů neoslovuje. Nejsem si totiž jist, zda osobnosti usilující o náš hlas ve volbách, mají zapotřebí tak či onak šaškovat.

Nejnověji Petr Robejšek. Nikdy by mě nenapadlo, že v jeho případě by mělo hrát roli, jestli má pod sakem tričko nebo košili s kravatou. Nyní je z prapodivných důvodů vytvářen dojem, že právě na tom záleží.

Servery nás zpravily o tom, že Petr Robejšek odkládá (v rámci předvolební kampaně) košili a kravatu, obléká tričko a nazouvá tenisky. Omlouvám se, ale připadá mi to jako zbytečná křeč. Coby národní konzervativec se mi tím jeví Robejšek jako méně, nikoli více důvěryhodný. Pokud platí, že „šaty dělají člověka“, pak je to krok zpátky. Snaha přiblížit se „lidu“ za každou cenu. Kdyby chtěl v tomto trendu pokračovat, mohl by si vzít na záda batůžek a přizdobit se kérkou a náušnicí.

Vím, je to z mé strany zlomyslné, ale nemohu si pomoci: u Petra Robejška mě vždycky primárně zajímaly jeho názory. Vysoce jsem cenil způsob, jakým dokázal své postoje formulovat. Oblek a kravata tomu dodávaly přirozenou vážnost. Teniskami to vskutku nevylepšil, spíše naopak. Méně je někdy více.

Opravdu je nutné, aby člověk, který usiluje o můj hlas, to dělal právě tímto způsobem? Pokud neosloví svými myšlenkami v kravatě, proč by měl být úspěšnější v teniskách?

Jednou jsem v našem městě zevloval na dopravním terminálu a čekal na autobus. Bylo relativně brzy ráno, ani ne sedm. Náhle se na nástupišti objevil Andrej Babiš – a rozdával koblihy. Jeden sáček jsem si od něj vzal. Ze slušnosti.

Přede mnou stál ministr financí a místopředseda vlády. Měl zvláštní, neurčitý pohled. Nevím, co si myslel a jak to celé vnímal. Bylo mi ho líto. Je vážně nutné, aby člověk na takovém politickém postu a jeho ekonomického postavení tímto způsobem šaškoval? Téměř jsem se za něj styděl – že je nucen něco takového dělat.

Vzpomněl jsem si na prezidenta Václava Klause. Když zavítal do našeho kouta republiky, rozdával knihy. Sice své, ale co na tom: jeho názory si zaslouží stejnou pozornost jako jakéhokoli jiného inteligentního demokrata. Neříkám nutně souhlas, ale pozornost.

Dnes rozdáváme koblihy a měníme kravatu za triko. Nová doba.