Jsou chvíle, kdy si člověk uvědomí sounáležitost s národem, do něhož se narodil. Takovým okamžikem bylo středeční (8/8) odpoledne, když se do vlasti vraceli z dalekého Afghánistánu tři hrdinové.
Ano, hrdinové.
Bohužel jsou to často chvíle nejsmutnější.
Ruzyňské letiště po 16. hodině. Horký letní den. Jako tam … Kolem běžel život, všední každodenní provoz. Na dráze přistávala a startovala letadla. V okamžiku příletu našeho speciálu se chystal k odletu Airbus 380 do Dubaje. Je v tom jistá symbolika. Nesmíme to vzdát, musíme pokračovat ve společném díle – myslím tím naši republiku – se spojenci. V poslání, které stálo Patrika, Kamila a Martina cenu nejvyšší.
Nebyli jediní. Na internetu je na webu icasualties.org dlouhý seznam těch, kteří v Afgánistánu při nejrůznějších misích přišli o život. Našich je třináct. Američanů 2412, vojáků Spojeného království 455, Kanaďanů 158. Nekonečný seznam.
Všichni do něj vepsaní šichni požívají ve svých zemích úctu a uznání. Stejnou si zalouží i Martin, Kamil a Patrik. Moc prosím, mějme to na mysli.
Kdo pozorně poslouchal promluvu armádního kaplana, plk. gštb. Jaroslava Kníchala, nemohl přeslechnout slova Žalmu 38. Jeho autorem je druhý staroizraelský král David. Mnohokrát v životě byl v úzkostech a nesnázích, jeho verše jsou podloženy bohatou životní zkušeností:
- Ti, kdo mi o život ukládají, nastražili léčku, kdo mi chtějí škodit, vedou zhoubné řeči, po celé dny vymýšlejí záludnosti. Já však neslyším, jsem jako hluchý, jako němý, ani ústa neotevřu. Stal se ze mne člověk, který neslyší a neodmlouvá, neboť na tebe jen , Hospodine, čekám, Panovníku, Bože můj, kéž bys odpověděl!
Poselství pro naši dobu: Vytrvat! Je to těžký boj, mnohdy se zdá, že beznadějný, ale nelze jej vzdát. V Davidových slovech je vyjádřena i naděje pro pozůstalé, napsaná v posledních dvou verších:
- Neopouštěj mne, Hospodine, Bože můj, nevzdaluj se ode mne. Pospěš mi na pomoc, Pane, moje spáso.
Je dobře srozumitelné, že když dojde na poslední věci člověka, dostává se do popředí náboženská dimenze života – slova z Bible, kázání kněze, duchovní písně. Přeji blízkým hrdinů, aby v nejtěžším, nejčernějším okamžiku svého dosavadního života dokázali načerpat sílu u Nejvyššího a jeho Slova, na které spoléhal dávno ve starověku král David a dodnes tak činí den co den miliony lidí na celé planetě. A kde jsem našel útěchu a naději já v okamžicích, v nichž člověka nemá zalíbení.
Na závěr smutečního obřadu na letišti zazněla melodie jedné z nejznámějších duchovních písní od protestantského skladatele působícího v 19. století Lowella Masona – Nearer, my God, to Thee, v české verzi Blíž k Tobě, Bože můj.
Zpívá se v ní:
Blíž k Tobě, Bože můj,
jen k Tobě blíž,
byť mne i tlačily
starosti kříž.
Vzdor smutku, bolestem,
dej sílu v Slovu Svém.
Blíž k Tobě, Bože můj,
jen k Tobě blíž.
R. I. P. A děkujeme.
