Blog na iDNES není „náš“, tj. každého jednoho blogera. Jsme hosty na tomto zpravodajském serveru a jako takoví musíme respektovat stanovená pravidla. Tedy kodex.
Je to podobné, jako když někoho přijmeme do svého domu jako „nájemníka“. V tomto případě zdarma. O to víc by měl takový „nájemník“ respektovat dohodnutá pravidla soužití. Jestliže si jako majitel domu nepřeji, aby nájemník (zde bez uvozovek) choval v bytě tchoře, a bude to součástí smlouvy, přičemž on tu smlouvu poruší, mám plné právo ho na tuto skutečnost upozornit. Nezjedná-li nápravu, tj. nezbaví-li se tchoře, mám plné právo ho vyhodit.
Obávám se, že něco podobné se stalo Lucii Provazníkové.
Nemyslím si, že je to o svobodě slova. Je to o právu majitele požadovat po někom, kdo využívá jeho služeb, aby respektoval dohodnuté.
Věc má ale ještě jednu rovinu. Je otázka, jestli se porušování kodexu „rebelujícímu“ blogerovi vyplatí. Už proto, že není na českém internetu mnoho takových možností, jakou nabízí iDNES (nebo třeba Lidovky.cz). Mít blog na zpravodajském portálu, nota bene jednom z nejčtenějších, je obrovská výhoda: lidé se o něm dozví podstatně snadněji, než když si založíte vlastní webové stránky, ať už s doménou druhého nebo třetího řádu. Nemluvím o celebritách, ale o obyčejných lidech.
Zkusme se zamyslet nad tím, jakou čtenost bude mít web, který si založí (zaplatí) kdokoli z nás. Kolik lidí se o něm dozví a kolik se k němu bude opakovaně vracet, vyhledávat ho (v té džungli internetových nabídek)? Obávám se, že menšina z těch, kdo si našich blogů všimnou na iDNES.
Proto si myslím, že se vyplatí respektovat kodex, potažmo elementární lidskou slušnost, a dát přednost kultivovanému vyjadřování (nezbytné výjimky nechť potvrzují pravidlo).
Co je pro nás důležitější: sdělit myšlenku, nebo slovně exhibovat?
Znovu opakuji: není to o svobodě slova. Kritizovat poměry, islám, prezidenta, vlastně cokoli a kohokoli lze civilizovaným způsobem. Bez vulgárních a dehonestujících urážek.
Prozradím něco, co nikdo, kdo tyto řádky čte (kromě administrátorů blogu) nemůže vědět. Také jsem byl několikrát upozorněn na to, že nejsem v tom či onom v souladu s kodexem. Byl jsem z toho poněkud roztrpčen, ale musel jsem učinit nápravu. Ve stylu něco za něco. Mám-li zájem na blogu iDNES publikovat, pak musím v něčem ustoupit. (Kdybych měl vlastní web, byl bych omezen pouze trestním zákonem.) Nikdy ale nešlo o otázky spojené se svobodou slova nebo zrady vlastního svědomí. Spíše o technické záležitosti. Problém by nastal v okamžiku, kdyby na blogu iDNES nebylo možné vyjadřovat se svobodně (rozuměj kriticky) například o EET.
Požadovat po někom, aby se vyjadřoval slušně, není v rozporu s principem svobody slova. Chceme-li to po prezidentovi, musíme sami jít příkladem (ačkoli v normálně fungující zemi by to mělo být obráceně).
I po zrušení blogu LB bylo možné se v „útrobách“ Googlu s některými jejími texty seznámit. Upřímně: nevím, jestli to, co Lucka napsala, je nebo není na vystavení červené karty. Jsem si však jist, že kdyby některé věty formulovala jinak (při zachování jejich smyslu), byla by stále součástí této blogosféry.
Ostatně, kdyby se prezident Zeman v oněch skandálních rozhlasových Hovorech z Lán (listopad 2014) také vyjádřil jinak, neměl by při zachování smyslu toho, co chtěl říci takový problém s vlastní pověstí.
