K jednomu příspěvku Jiřího Ovčáčka na Twitteru

Z logiky věci je twitterový účet hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka jedním z hlavních zdrojů informací pro obyčejné lidi (včetně autora tohoto článku) týkajících se prezidenta Miloše Zemana.

Bez ohledu na obsahovou kvalitu a informační hodnotu Ovčáčkův Twitter navštěvuji; v současné době, kdy je prezident Zeman hospitalizován, činím tak každý den.

Během třetího říjnového víkendu Jiří Ovčáček zveřejnil následující tweet (obr. 1):

... obr. 1/Datum a čas: 16. října 2021, 30:30 SELČ.

Hradní mluvčí tím pokračuje v praxi zveřejňování vybraných biblických veršů. To v sobě skrývá jisté úskalí. Lidí, kteří se veřejně hlásí ke křesťanské víře (jakékoliv denominace) je v české společnosti menšina; a menšina lidí také zná Bibli. Jinak řečeno, tato ateistická většina nezná souvislosti citovaných veršů – a ty pro ně samy o sobě velkou hodnotu nemají. I kdyby ale Jiří Ovčáček argumentoval tím či oním veršem s ohledem na biblický kontext (případně i ve vztahu k vlastní osobě) správně, jednalo by se o házení hrachu na zeď.

Jak ale připomínají znalci Bible, ne vždy je Ovčáčkova citace biblického textu na místě. Příkladem budiž reakce na výše uvedený Ovčáčkův tweet o bláznech pro Krista, kterou zveřejnil teolog Tomáš Drobík (obr. 2):

... obr. 2/Reakce Tomáše Drobíka na Twitteru Jiřího Ovčáčka.

Z Drobíkova vysvětlení je zřejmé, jak to autor biblického textu (apoštol Pavel) tenkrát myslel. V prvním dopise adresovaném křesťanskému sboru v řeckém Korintu, ve zmíněném 10. verši 4. kapitoly, píše:

• My jsme blázni pro Krista, vy ovšem jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy silní; vy slavní, my beze cti.

Tím „my“ myslí apoštol Pavel sebe a své tehdejší spolupracovníky v misijním díle, zájmenem „vy“ označuje adresáty dopisu (epištoly), tedy korintské křesťany. Jak patrno, věřící křesťan může být jak „bláznem pro Krista“, tak „v Kristu rozumný“ - když už bychom se chtěli odvolávat na tento verš.

V případě Jiřího Ovčáčka si ovšem nejsem jist, pakliže ho někdo označil za blázna, zda to bylo výlučně kvůli jeho osobní víře, anebo zda to spíše nesouviselo s jeho funkcí mluvčího prezidenta a zejména pak s tím, jak ji vykonává, jak informuje a co na svém Twitteru publikuje.

Že se ani Jiřímu Ovčákovi nevyhnul nešvar „arogance zabalené do roucha pokory“, je zřejmé z reakce na tweet Tomáše Drobíka; reakce, která mluví sama za sebe (obr. 3):

Shodou okolností ve stejné kapitole prvního dopisu apoštola Pavla věřícím v Korintu je zmíněna situace nikoli nepodobná té dnešní: prezident je v nemocnici a hradní úředníci mají pré (jako myši, když kočka není doma, jak praví známé přísloví).

Připomenu odpovídající pasáž v apoštolově dopisu:

• Někteří se začali povyšovat, protože prý už k vám nepřijdu; ale přijdu k vám brzy, bude-li Pán chtít, a učiním si úsudek o těch domýšlivcích ne podle toho, co mluví, ale podle toho, co dokážou. Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci. Vyberte si: Mám na vás přijít s holí, nebo s láskou a mírností?  (1. dopis korintskému sboru, kapitola 4, verše 18 až 21.)

Před závěrem.  Je mi pětašedesát, s Biblí jsem se začal seznamovat, sotva jsem se naučil číst. Dospěl jsem k názoru, že je to bezedná studnice moudrosti a že to, co mnozí objevují v moderní době („kdo nechce pracovat, ať nejí“ a podobně), bylo v ní napsáno už hodně dávno. Zdá se mi, že současnou situaci kolem chování Ovčáčka, Mynáře a spol. během prezidentovy hospitalizace  pozoruhodně připomíná  výše citovaná pasáž Pavlova dopisu do Korintu. Byť to, co se bude na Hradě dít po prezidentově návratu nelze odhadnout.

Závěr.  Důvěřuj, ale prověřuj. Vždycky, když se začne Jiří Ovčáček ohánět biblickými citáty, je užitečné Bibli na příslušném místě otevřít a seznámit se s kontextem. Učinil jsem tak – a vyplatilo se.

Osobní poznámka.  S teologem Tomášem Drobíkem se osobně neznám. Uvádím to proto, kdyby snad někdo z blogerů serveru iDNES měl nutkavou potřebu označit mě, poté co rafinovaně upraví mé příjmení, jako Drobíkova poskoka. Cejch poskoka Romana Jocha mi ke štěstí úplně stačí.