Nikoli prezidenta našeho, ale tureckého. Ten si čas od času vymění nějaký ten „přátelský“ post na sociálních sítích s izraelským premiérem. Do této komunikace se v minulých dnech zapojil také premiérův syn.
Výměna „komplimentů“ měla následující podobu: Erdogan se navezl do izraelského premiéra a nazval ho „zlodějem“ a „tyranem, který zabíjí sedmileté palestinské děti“ a prostřednictvím svého mluvčího uvedl, že Netanjahuovo vyjádření o Izraeli jako národním státu pouze židovského lidu je do očí bijícím rasismem a diskriminací. (Je snad Turecko národním státem někoho jiného než Turků? - LS)
Netanjahu odpověděl:
- Turecký diktátor Erdogan útočí na izraelskou demokracii, zatímco turečtí novináři a soudci plní jeho věznice. To je ale vtip!
Ataky na otce nenechaly v klidu Netajahuova syna Jaira, který na adresu Erdogana na svém Twitteru uvedl:
- Chci mu připomenout, že Istanbul je vlastně město zvané Konstantinopol. Hlavní město byzantské říše a centrum pravoslavného křesťanství více než tisíc let před tureckou okupací.
Na to Erdogan zareagoval slovy, že Netanjahu by měl svého syna vytahat za uši kvůli tomu, že nazývá Istabul Konstantinopolí. (Jako kdyby Jair neměl ve své podstatě pravdu.)
Jenomže – toto slovní kočkování je úsměvné proti tomu, s čím přišel Erdogan 18. března. Turecký prezident totiž dělá to, co prezident český. Jezdí po své vlasti a mluví s občany. Stejně jako Miloš Zeman. Ten v úterý (19/7) v západočeském Vintířově lidem řekl, že Turci jsou faktickými spojenci Islámského státu, když útočí na Kurdy. Nevím, jaká bude oficiální reakce Turecka na tento výrok, nicméně nelze mu upřít logiku. Tu ale postrádá Erdoganovo vyjádření, které vypustil z úst onoho 18. března ve městě Canakkale, kde podle serveru Anews pravil:
- Dávejte pozor, prohlášení syna osoby, která je vůdcem Izraele, a těch novozélandských teroristů, jsou stejná. Jsou živena ze stejného zdroje.
Jak si tyto věty vysvětlit? Erdogan účelově spojil dvě na sobě zcela nezávislá vyjádření. Zmíněný příspěvek na Twitteru Jaira Netanjahu, v němž premiérův syn připomněl, že Istanbul je vlastně Konstantinopol, a to, co ve svém „manifestu“ napsal Brenton Tarrant, který zmasakroval 50 muslimských věřících na Novém Zélandu; v jeho pamfletu se mimo jiné uvádí:
- Přijdeme do Konstantinopole a zničíme každou mešitu a každý minaret ve městě. Hagia Sophia (někdejší pravoslavná katedrála - LS) bude zbavena minaretů a Konstantinopol bude znovu po právu ve vlastnictví křesťanů.
Nad fantasmagorickou konstrukcí tureckého prezidenta – že mladý Netanjahu a terorista z města Christchurch mají něco ideově společného – bychom mohli mávnout rukou jako nad nebetyčným nesmyslem, kdyby ovšem v tureckých žalářích nebyly zavřeny tisíce a tisíce lidí, které tamní režim spojuje s duchovním Fethullahem Gülenem – a toho zase Erdogan viní ze zosnování puče z roku 2016.
Pokud mají úřady tureckého režimu proti pronásledovaným, ať už žalářovaným nebo vyhozeným ze zaměstnání či jinak šikanovaným, stejné „důkazy“, jaké použil Erdogan proti Jairu Netanjahuovi, pak je zřejmé, že mezi postiženými je ještě víc nevinných, než jsme až dosud předpokládali. A to je zjištění vskutku děsivé.
