Projev americké zástupkyně v OSN Nikki Haleyové před hlasováním o rezoluci „O Hamasu a dalších militantních skupinách v Gaze“ byl jedním z posledních. Mrs. Haley letos končí a měla by být nahrazena Heather Nauertovou.
Tu známe jako mluvčí State Departmentu, amerického ministerstva zahraničí. Jak si bude počínat, nechme na ní a na budoucnosti. Čas ukáže. Především musí její nominaci schválit Senát. Jen je třeba předeslat, že Nikki Haleyová nasadila laťku hodně vysoko ve snaze přimět OSN, aby se začala alespoň v jednom ohledu (v tom, který zajímá autora tohoto textu především), tedy pokud jde o konflikt arabsko-izraelský, chovat racionálněji. V souladu se zdravým rozumem.
Ne vždy se to dařilo, protiizraelská množina států je stále příliš početná na to, aby mohli být Američané v tomto úsilí úspěšní, nicméně podstatné je, co z úst amerického zástupce (v tomto případě zástupkyně) zazní, s jakými argumenty pracuje a jaké postoje zastává.
V tomto směru si Nikki Haleyová počínala excelentně, čehož důkazem je i projev před hlasováním o zmíněné rezoluci.
Zde jsou hlavní myšlenky z jejího vystoupení, částečně komentované autorem článku.
Hned po oslovení Valného shromáždění velvyslankyně řekla: Dnes může být v OSN historický den, anebo také den docela obyčejný.
Co tím myslela?
Historický den by nastal v okamžiku, kdyby (požadovaná dvoutřetinová) většina podpořila předloženou rezoluci, čímž by se OSN většinovým hlasem postavila proti jednomu z nejzřetelnějších a nejzrůdnějších případů teroru ve světě. Anebo OSN rezoluci odmítne – a bude to obyčejný den v její historii; den jako každý jiný.
Delegátům připomněla, že minulý týden schválilo VS OSN šest protiizraelských rezolucí. Šest rezolucí za jediný den. V průměru hlasují Spojené národy proti Izraeli dvacetkrát za rok. V průběhu let hlasovaly pro odsouzení Izraele více než 500krát.
Také dnes, dodala, má každý stát možnost hlasovat proti Izraeli a tím potvrdit většinově protiizraelský charakter organizace. Jenomže pozor: tentokrát jde přece jenom o něco jiného. Otázka, s níž se bude muset každý vyrovnat, zní: Domnívá se OSN, že terorismus, pakliže je namířen proti Izraeli, a pouze proti Izraeli, je akceptovatelný? Nad tím bychom se měli hluboce zamyslet.
Haleyová uvedla, že navržená rezoluce neobsahuje žádná specifika týkající se mírové dohody, to není jejím smyslem. Pouze toto je jejím smyslem: základním prvkem mírového řešení je odmítnutí terorismu, neboť mír nemůže existovat bez vzájemné dohody a u vědomí toho, že terorismus je nepřijatelný.
(Osobní poznámka autora blogu: Zřeknutí se terorismu ze strany reprezentace palestinských Arabů v roce 1993 byla základní podmínka nastartování mírového procesu mezi Izraelem a touto reprezentací.)
V další části svého vystoupení US ambasadorka poukázala na to, že Hamas je teroristickou organizací, ve své chartě otevřeně vyzývá ke zničení Izraele a k tomu cíli se opakovaně hlásí.
V průběhu času použil Hamas různé formy teroru. Zpočátku sebevražedné atentáty. V 90. letech a na začátku minulé dekády teroristé Hamasu vyzbrojení bombami páchali sebevražedné atentáty v autobusech a restauracích, zavraždili stovky a zranili tisíce nevinných lidí. (K tomu viz obr. 1.)
Pak přešli ke zcela nahodilému vystřelování raket směrem do Izraele (a minometných granátů – dopl. LS) Těch raket byly tisíce v uplynulých pěti letech*/ a více než 400 nedávno v průběhu dvou dnů. Cílem bylo blízké okolí za hranicemi, jeden autobus byl zasažen protitankovou střelou.
*/ Shodou okolností přinesl dnes (8/12) izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon v článku HOW THE U.N. MISSED A HISTORIC CHANCE TO CONDEMN HAMAS, který publikoval server listu Jerusalem Post, tato čísla: od roku 2001 bylo na Izrael vypáleno z Pásma Gazy více než 13 tisíc raket.
Docela nedávno přibyla další taktika. Posílání zápalných draků a balónů, často doplněných nacistickými symboly, do izraelských civilních oblastí. Toto je klasický příklad terorismu.
Pak přišla první klíčová pasáž v projevu ambasadorky: Přesto Spojené národy nikdy nepřijaly rezoluci odsuzující Hamas. Nikdy. Několik stovek rezolucí odsuzujících Izrael – a ani jedna odsuzující Hamas. Tím, víc než čímkoliv jiným, odsoudila OSN sebe samu.
Dnes – v této chvíli – mohou Spojené národy tento děsivý nepoměr změnit.
V druhé klíčové pasáži projevu upozornila Haleyová na další aspekt vlády Hamasu v Pásmu Gazy. Apelovala na delegáty: Zvažte utrpení, které hnutí způsobilo samotnému palestinskému lidu. Hamas vládne v Pásmu de facto od roku 2007. Po jedenácti letech jeho panování mají lidé elektřinu jen několik hodin denně. Pouze 10 procent obyvatel má přístup k bezpečné (čisté) pitné vodě. Nezaměstnanost se blíží 50 procentům a roste. Hamas používá mučení a svévolné zatýkání k trestání politických oponentů. To učinilo z Pásma policejní stát. Po celý čas vynakládá Hamas získané prostředky, včetně zdrojů pocházejících z OSN, na výrobu raket a budování tunelů pro teroristické účely.
Těmi, kdo kvůli Hamasu nejvíce trpí jsou palestinští Arabové. Kvůli jejich osvobození by měl svět vystoupit proti destrukci, kterou Hamas působí.
V závěrečných minutách Nikki Haleyová pravila, že je velice důležité, aby se VS OSN postavilo na stranu pravdy a vyváženosti v úsilí o dosažení míru v oblasti. Připomněla, že rezoluce odsuzuje raketové útoky Hamasu na nevinné civilisty, požaduje, aby Hamas a další skupiny zastavily všechny násilné útoky včetně používání zápalných draků. Rovněž vyjadřuje podporu mírovému angažmá OSN. Zdůraznila však, že ještě předtím musí být jednoznačně a bezpodmínečně odsouzen teror Hamasu. Bez ohledu na to, co si ty které země myslí o podobě budoucího mírového řešení, je nutná podpora předložené rezoluce, neboť ta představuje základní krok k mírovému řešení. Protože: mír musí být budován na pravdě.
Úplně nakonec Niki Haleyová přešla do osobní roviny:Chci se zeptat svých arabských bratrů a sester – je ta nenávist tak silná? Je vaše nenávist vůči Izraeli natolik silná, že budete hájit teroristickou organizaci, která otevřeně poškozuje palestinský lid?
Poslední věta projevu ambasadorky: V zájmu míru a v zájmu této instituce zdvořile žádám své kolegy, aby tuto rezoluci (předloženou Spojenými státy) podpořili.
Apel to byl ovšem marný. Arabští bratři a sestry Nikki Haleyovou oslyšeli, vlastně nejen arabští, ale muslimští: všechny muslimské země od Senegalu na západě Afriky po Indonésii na Dálném východě hlasovaly proti rezoluci, tedy odmítly se postavit po bok západních zemí a některých států třetího světa odsuzujících terorismus Hamasu. Ty země a režimy, které iniciovaly a podpořily stovky protiizraelských rezolucí, nebyly ani v tomto jednom jediném případě ochotny překonat protiizraelskou nenávist a raději podpořily teroristy.
Co dodat? Hanba každému státu, který rezoluci odsuzující teror Hamasu nepodpořil.
•
... obr. 1/Část přehledu teroristických útoků Hamasu proti cílům v Izraeli v období od 1. června 2001 do 31. srpna 2004, jak byl publikován na webu izraelského ministerstva zahraničí. (Screenshot)
