Ta věta proběhla i českým serverovým mainstreamem. Naftali Bennett, zřejmě nadcházející izraelský premiér, se nechal slyšet: „Řekl jsem svým dětem, že budu nejvíce nenáviděným člověkem v naší zemi.“
Kvůli tomu, že jako echt pravicový politik preferuje před pravicovou koalicí spolupráci s těmi, o nich by se dalo říci, že pro něj byli „odříkaným chlebem“. Tedy, vedle jiných frakcí pravice, kterých se tento příměr netýká, s centristy a především s levicí. Jako „třešnička na dortu“ se pak jeví jeho koaliční holport s arabskou stranou Raam, která je spojována s jižní (umírněnou) větví Islámského hnutí mezi Araby v Izraeli; toto hnutí je nicméně vnímáno jako odnož Muslimského bratrstva.
Mezi těmi, kdo mimořádně těžce nesou příklon Bennetta od „netanjahuovské pravice“ k jejím oponentům jsou někteří z těch, koho lze právem považovat za nejvýznamnější podporovatele Izraele: americké evangelikální křesťany, potažmo křesťanské sionisty.
Ovšem ani evangelikálové nejsou jednotní a na aktuální vývoj v Izraeli nahlížejí rozličnými úhly pohledu. Nejradikálněji se v minulých dnech vyjádřil Mike Evans, zakladatel jeruzalémského Muzea přátel Sionu, které mapuje přínos nežidovských osobností pro sionistickou myšlenku, Stát Izrael a židovský lid. Instituce byla založena v roce 2015 a k jejím aktivitám patří udělování výročních cen pro zahraniční politické osobnosti.
V roce 2020 bylo ocenění uděleno hned několika politikům, mezi nimi i českému prezidentovi Miloši Zemanovi (obr. 1).
... obr. 1/Server Prnewswire.com informuje 18. října 2020, že mezi těmi, kdo obdrželi ocenění od Muzea přátel Sionu je i Miloš Zeman (šipka).
Roztrpčení Mikea Evanse nad politickým počínáním Naftaliho Benneta vyústilo v ostrý osobní dopis Bennettovi, který je ale jinými evangelikálními osobnostmi, Izrael podporujícími stejně jako on, hodnocen velice nelibě.
Evans v dopise píše o nechutném zklamání – a v tom duchu se nese celý text. Mimo jiné uvádí, že si vždycky myslel, že Menachem Begin (pravicový premiér Izraele, který uzavřel mír s Egyptem) je Bennettovým vzorem, nyní ale došel k závěru, že Bennett zneuctil jeho jméno. V dopise se opakují slova „hanba Vám“ a drsné hodnocení: „Nikdy se nenazývejte obráncem Sionu. Nejste jím.“
Evans Bennettovi vmetl, že zradil principy, za které jedna generace prolévala krev a umírala. Vyčítá mu, že chce úzce spolupracovat s Muslimským bratrstvem (myšleno se stranou Raam – LS) a s levičáky. Nazývá Bennetta „zatrpklým mužíčkem“, který si namluvil, že posedlost uškodit Netanjahuovi stojí za poškození Státu Izrael. (Evans je dlouhodobým přítelem a podporovatelem Netanjahua – LS.)
Autor dopisu připomněl, že věnoval celý svůj život budování podpory pro Izrael mezi evangelikály, což představuje nejen 77 milionů jeho následovníků, ale také 20 světových lídrů. Dopis graduje ujištěním, že bude proti Bennettovi bojovat na každém kroku. Tvrdí, že Bennett díky své politice těchto dnů ztratil 100% podporu evangelikálů (což pravda není – LS).
Ptá se ho, jak může v noci spát. Domnívá se, že pro Bennetta bylo „tak snadné být součástí konzervativní vlády“ (což tak úplně také pravda není – viz poznámku* níže). Připomíná, že také díky evangelikálům dostal Izrael „čtyři roky zázraků“ za administrativy Donalda Trumpa. A nyní? Jakého vděku se za to od něj evangelikálům dostalo?
Poznámka* I kdyby se Bennet a jeho strana Yamina přidali k Netanahuovu bloku, měli by pouze 59 hlasů v parlamentu, kde je k nadpoloviční většině potřeba 61 hlasů. Jelikož žádná židovská strana jít do této koalice nechtěla, zbývala arabská partaj Raam. S tou ale zásadně odmítla být v koalici ultrapravicová strana Náboženští sionisté (6 mandátů). Evansova představa, že bylo možné snadno vytvořit pravicovou vládu neodpovídá realitě.
Silná slova pokračují. „Jste (slušný překlad) lejnem na naší tváři. Jak se opovažujete!“
Mike Evans uzavírá, že říci, že je zhnusen je slabé slovo. Podle něj si Bennett zaslouží jen hanbu: měl by se stydět. Protože mu víc než na Státu Izrael záleží na jeho prokletém egu a na jeho zahořklosti.
Smršť ostrých výroků, které by mnozí od evangelikálního křesťana nečekali. To by ale bylo nepochopení. Právě evangelikálové dokáží za pravdu, o níž jsou bytostně přesvědčeni, bojovat doslova plamenně. A Mike Evans je bytostně přesvědčen o tom, že Naftali Bennett udělal chybu – a dal mu to bez servítků najevo
Takto ovšem nesmýšlejí všichni evangelikálové. Joel C. Rosenberg, americký spisovatel, politický analytik a šéfredaktor portálu AllIsraelNews v tomto médiu 4. června napsal, že ačkoli pro 60 milionů proizraelských evangelikálů v USA byl pád Netanjahovy vlády šokem, mnozí z nich budou podporovat i novou, Bennettovu vládu.
Evansův výpad proti Bennetovi, onen „jedovatý dopis“, prezentuje spíše jako výjimku. On a další představitelé evangelikálů vidí věc jinak: budou stát při Izraeli bez ohledu na to, jaká vláda je v Jeruzalémě u moci.
Proč, to vysvětlil pro server AllIsraelNews Reverend Johnnie Moore, spoluzakladatel Evangelikální rady v Bílém domě a prezident Kongresu křesťanských lídrů. Odvolal se na třetí verš 12. kapitoly biblické knihy Genesis, kde Hospodin Abrahamovi, praotci Izraele, oznámil:
- Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí.
Reverend Moore dále dodal, že je nemoudré, když se američtí evangelikálové vměšují do vnitřní izraelské politiky, kromě toho, že vyjadřují uznání síle izraelské demokracie; pokud se ale hodlají k izraelské politice vyjadřovat, měli by tak činit obezřetně a s respektem.
Takový, zdá se, dopis Mikea Evanse Naftalimu Bennetovi není.
... obr. 2/Text dopisu Nikea Evanse Naftalimu Bennettovi. (Zdroj: AllIsraelNews.com)
• FOTOODKAZ. Naftali Bennett s rodinou./ZDE
