Inspirováno Twitterem Jiřího Ovčáčka

Přiznám se, že Twitter mluvčího českého prezidenta navštěvuji velice často. Je mnohdy jediným (zprostředkovaným) spojením mezi občanem z podhradí a vladařem na Hradě.

V souvislosti s vojenskou operací spojenců v Sýrii (na mysli mám samozřejmě tu poslední ze 14/4) jsme se dozvěděli, co o akci soudí okolí prezidenta právě z tohoto twitterového účtu. Ačkoli šlo o událost světového významu, český prezident sám bezprostředně nezareagoval, ale pan Ovčáček nás odkázal na nedělní (15/4) rozhovor Miloše Zemana na FM stanici Frekvence 1 (začátek v 18:00). Také podivuhodný přístup, o kterém si můžeme myslet ledacos.

Při pročítání Ovčáčkova  mikroblogu jsem narazil na sdělení dvou politiků ČSSD - Jana Hamáčka a Lubomíra Zaorálka, kteří se takto vyjádřili ke spojenecké operaci:

Ad Hamáček: Čekat na mandát Rady bezpečnosti za současného rozložení politických sil, kdy jeden stát disponující vetem je v syrském konfliktu přímo zaangažován, je iluzorní. Rusko bude z principu vetovat každý pokus o vojenskou odpověď Západu. To je znamená, že ať by si počínal damašský diktátor jakkoli, západní společenství by mělo kvůli ruskému vetu „navěky“ svázané ruce. Něco takového je absolutně nepřijatelné a krajně nebezpečné. Je to podobné, jako kdyby – čistě teoreticky – měli zástupci hitlerovského Německa v době konání norimberského procesu (1945/1946) při vyhlašování rozsudků právo veta. To by pak nacionálně socialistické zrůdy nebyly odsouzeny nikdy. Je to příklad záměrně přitažený za vlasy, ale současná situace v Radě bezpečnosti je podobně absurdní. Rusko je v pozici „podjatého“ člena RB, což znamená jediné: v takovýchto případech, aby mohlo být spravedlnosti učiněno zadost, musí se některé akce konat mimo rámec RB. V souladu s vyšším principem mravním, neboť by bylo krajně nemravné, kdyby se syrský režim mohl dopouštět jakýchkoli zločinů – a mezinárodní společenství by bylo kvůli ruskému vetu impotentní. Něco takového představuje zásadní systémovou chybu ve fungování RB, kterou je ovšem možné snadno napravit: RB bezpečnosti z důvodu „nebezpečí z prodlení“ obejít.

Ad Zaorálek: Zajímalo by mě, jak by na stejnou spojeneckou akci Lubomír Zaorálek zareagoval, kdyby byl ještě ministrem zahraničí. Také by psal o „divadelní demonstraci síly“, o akci „bez valného smyslu“? Nevím, cosi mi ale napovídá, že nikoli – a že Zaorálek je pěkný pokrytec. Zajímá mě toho ale víc. Jaká by byla reakce jeho a jemu podobných, kdyby sobotní akce v Sýrii byla a) méně razantní a za b) podstatně razantnější (tak, že by „koza celá nezůstala“). V jaké variantě by  podle Zaorálka vojenská odpověď Západu na syrské chemické peklo byla „tak akorát“? Sto střel je „divadlo“ - tak tedy pět set, tisíc, deset tisíc? Co by Zaorálek a spol. psali pak? Pokud jde o „chudáky obyčejné Syřany“ - tak ti se chudáky nestali 14. dubna 2018, ale o několik let dříve. Už v roce 2011, kdy během syrské části Arabského jara Asadův režim tvrdě potlačil občanské nepokoje. Inciativa Syrskárevoluce.cz mapující dění v Sýrii toto uvedla na svém webu:

• President Asad se nebrání použití jakýchkoliv metod, které ho udrží u moci. Oběti revoluce se sčítají v tisících a každým dnem umírají další civilisté. Ve snaze zakrýt své zločiny režim omezuje činnost zahraničních médií na svém území. Mezinárodní komunita je v názoru na řešení situace v Sýrii nejednotná, Čína a Rusko odmítají vojenskou intervenci a mírový plán zvláštního zmocněnce OSN a Ligy arabských států se nedaří naplňovat. Česká republika jako jedna z mála západních států nevyhostila v reakci na masakry dětí v Húle vládními jednotkami syrskou velvyslankyni v Praze a Velvyslanectví České republiky v Damašku doposud funguje.

Ke zmíněnému masakru v Húle (květen 2012) citát z portálu iDNES datovaný 30. května 2012:

• "Vojáci vrazili dovnitř a moje máma na ně začala křičet, protože odtáhli mého bratra a mé strýce. Namířili jí na hlavu a pětkrát vystřelili," vzpomíná malý chlapec na nahrávce, která byla údajně natočena už v pátek 25. dubna. --- "Mého bratra střelili tady a tady," vysvětluje hoch a ukazuje si na hrudník a záda. Jemu samotnému se podařilo přežít díky tomu, že předstíral mrtvého. "Byl jsem schovaný. Jeden z nich mě odkryl a vystřelil, trefil se ale jen vedle," říká chlapec a ukazuje oděrky na ruce. --- Tvrdí, že v ozbrojencích, kteří před domem jeho rodiny vyskákali z tanku, poznal příslušníky polovojenských milic Šabíha. Obávaní přívrženci režimu  Bašára Asada mají při potlačování povstalců na starosti špinavou práci. Většina z nich patří k sektě alávitů, šíitské větvi islámu, ke které se hlásí i Asadův klan.

Údaje o civilních obětech syrské občanské války se různí, ale je jich více než sto tisíc. Sto tisíc „obyčejných Syřanů“. Ti se stali chudáky před sedmi lety, ne-li dříve. Nikoli uplynulou sobotu (pane exministře zahraničí).

Takže ještě jednou. Problém Sýrie nevznikl 14. dubna 2018 nad ránem, ale podstatně dříve. A nezpůsobilo jej trio Trump-Mayová-Macron, ale někdo úplně jiný. Autokraté s příjmením Asad.