Nejde o takovou legraci, jak by se mohlo na první pohled zdát. Svoboda tvorby na blogu iDNES není bezbřehá. Je omezena mantinely, které nesou název kodex blogera.
A něm je stanoveno, co bloger také nesmí:
- neoprávněně zasahovat do práv třetích osob, např. poškozovat jejich dobré jméno nebo zasahovat do jejich soukromí;
- zveřejňovat informace nepravdivé, polopravdivé, neúplné nebo takové, jejichž pravdivost si nemohl dostatečně ověřit, zvláště pokud by mohly poškodit jiné osoby;
- v rámci publikovaného obsahu nesmí šířit ani obsah, který bude v rozporu s dobrými mravy;
- šířit obsah, který zasahuje do práv na ochranu osobnosti či osobních údajů třetích osob či do dobré pověsti třetích osob.
Nad tím vším má bdít přísným okem supervizora administrace. Je-li benevolentní v případě jednoho autora, je jen otázkou času, kdy situace vygraduje a pozvolna se začne nabalovat sněhová koule. A dříve či později se vyhrocená situace může administraci vymknout z rukou.
Až do tohoto bodu to, doufám, ještě nedospělo, nicméně spor Valíková vs Flaška by měl být pro moudrou administraci varováním.
Co se vlastně stalo? To bude nejspíš obtížně srozumitelné náhodným návštěvníkům blogů na tomto serveru, kteří nejsou detailně obeznámeni s rozestavením figurek na zdejší blogerské šachovnici – jakou kdo zastává pozici, jaké se tu vytvořily neformální názorové týmy, kudy vedou „bojové“ linie a tak podobně. Této skupině čtenářů můj článek bezpochyby příliš k užitku nebude a za to se jim omlouvám.
A teď k věci. Blogerka Veronika Valíková Šubová píše román, jehož úryvek zveřejnila zde na blogu [1]. Inspirována Bulgakovem (románem „Mistr a Markétka“), posadila svoji hrdinku, taktéž Markétku, na létající koště (viz kapitolu „Let“ v Bulgakovově románu [2]) a poslala ji za třemi postavami, aby v jejich domově provedla podobnou destrukci jako Markétka v originále. Přesněji, aby se pomstila těm, kdo si kopli do jejího Mistra.
První zastávka byla u ing. Fáry, druhým na řadě byl dr. Podrážka a třetím pan Krčílek. Co se dělo během druhé a třetí zastávky není pro tento článek podstatné, o to důležitější je zastavit se u ing. Fáry. Markétka, ještě předtím, než mu začala demolovat byt, pravila:
„Máš ho malýho, tak se vytahuješ od klávesnice, ty šašku počmáranej!“
Zde nacházíme počátek sporu. Kdyby šlo pouze o literární postavu, žádná kontroverze by nevznikla. Ono to tak ale není. Bloger ing. Tomáš Flaška dospěl k závěru, že je to on, koho představuje ing. Fára a že ho inkriminovaná věta může u jednodušších povah poškodit. K čemuž následně došlo, jak ing. Flaška zdokladoval [3].
V zájmu objektivity je nutné dodat, že autorka onoho literárního příběhu, Veronika Valíková Šubová, opakovaně ujišťovala, a na tom trvá, že postavy a události v jejím románu jsou smyšlené, tedy že s reálnými blogery serveru iDNES nemají nic společného. K tomu si dovolím vyjádřit svůj pohled na věc. U vědomí všech souvislostí toho, co se na blogu iDNES děje a po zralé úvaze jsem dospěl k názoru, že figurují-li zde čtyři reálné osoby (blogeři) a čtyři literární postavy, pak vylučovací metodou dojdeme snadno k závěru že
- Trčílek je p. Trčálek
- Podrážka je p. Vodvářka
- Ferda je p. Herda
a Fára tedy musí být p. Flaška. Nepřijde mi to až tak nelogické. Neboli: když něco vypadá jako kachna, plave jako kachna, kváká jako kachna a chodí jako kachna, tak je to prostě kachna.
Pan ing. Flaška se tedy cítí dotčen (či jakkoli jinak to nazveme) plným právem. Hra na to, že Fára není on nemůže obstát, na to je to celé až příliš průzračné.
V jednom ze svých předchozích blogů jsem uvedl, že napíše-li autorka, byť v rámci literárního díla a hodně maskovaně, že její neoblíbený bloger má malý penis, je to nechutná a odsouzeníhodná hanebnost, která do slušného prostoru nepatří.
Stejně tak ale platí, mělo by platit, že napíše-li jiný autor, byť v rámci literárního díla, že exprezident Václav Klaus poklekl k výfuku automobilu se spalovacím motorem, a to tak, aby se co nejpohodlněji k výfuku dostal, rozepnul poklopec a... (dál už snad není potřeba pokračovat; jen pro méně důvtipné: došlo ke koitu), a když totéž napíše o jeho spolupracovníku Ladislavu Jaklovi, pak je to naprosto stejně nechutná a odsouzeníhodná hanebnost [4]. Pro všechny platí stejný kodex blogera a tudíž se nelze nad prvním vyjádřením pohoršovat a druhé ocenit jako zdařilou satiru. Odporné je obojí zcela rovným dílem ať už jde o román nebo satirické pojednání.
To, co Veronika Valíková Šubová napsala, nevzniklo ve vzduchoprázdnu. V podstatě udělala to, co zde v různých formách praktikuje bloger Karel Trčálek a co vyvrcholilo hanebností zmíněnou výše (soulož Klause a Jakla s výfuky automobilů). Panu Trčálkovi zde mnozí tleskají a jeho texty oceňují; totéž lze říci i o administraci. Mnohokrát jsem si říkal, jak by tito členové pomyslného Trčálkova fanklubu reagovali, kdyby psal podobné hanebnosti a sprosté urážky přímo o nich nebo jejich nejbližších – o rodičích, partnerech nebo dospělých dětech (urážet nezletilé si naštěstí netroufne, stejně jako si netroufne urážet islámskou víru, o to víc si smlsne na víře křesťanské či židovské).
Musím konstatovat, že jednou si dovolila paní Valíková Šubová zesměšnit pana ing. Flašku a on se proti tomu po právu a odůvodněně ohradil (má v této věci mé pochopení a podporu). Když jsem se ale já v minulosti ohrazoval proti urážkám v textech K. Trčálka, žádného velkého porozumění se mi nedostalo; naopak jsem byl plísněn, že nemám smysl pro humor, že nechápu satiru, že se neorientuji v dezinformačních webech (na které p. Trčálek údajně reaguje), že to nemám brát tak vážně a tak podobně. Zajímalo by mě, jestli by tito „rádci“ také nebrali vážně veřejně sdělené tvrzení, že souloží se zvířaty, případně s vlastním rodičem.
Zde na blogu jsou uráženi jiní blogeři (namátkou L. Jakl, ing. Flaška) i osoby mimo blog (V. Klaus). Je to v přímém rozporu s ustanoveními kodexu blogera. Spoluviníkem tohoto stavu je bohužel i administrace, která kdysi před lety nebyla ochotna zabránit - obrazně řečeno – vytvoření sněhové koule na vrcholu hory, která se dala do pohybu a nabaluje další a další vrstvy a pozvolna se z ní stává obludné monstrum, které administraci přerůstá přes hlavu.
Administrace měla zasáhnout v době, kdy se Karel Trčálek dopustil první urážky citů věřících lidí. Nestalo se tak a tak jsme tam, kde jsme. U Václava Klause souložícího s výfukem audiny. Některá překročení kodexu jsou nekompromisně postihována, jiná velkoryse přehlížena. A někteří blogeři to ještě kvitují. Smutná realita, smutný dvojí metr.
ODKAZY
[1]
https://valikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=815176
[2]
https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/46/06/23/mistr_a_marketka.pdf
[3]
https://flaska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=815410
[4]
https://trcalek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=790816
