Ad žižkovská Klinika vs. Ústavní soud

Kolega Jan Ziegler připomněl ve svém článku „Okupanti musí vyklidit kliniku“ (4/11) verdikt Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2018, který definitivně odmítl stížnost proti soudním rozsudkům týkajícím se vyklizení objektu.

 

Z něj vyplývá, že ti, kdo objekt neoprávněně využívají (spíše zneužívají), jej musí vyklidit.

 

K tomu jedna osobní poznámka.

 

Kdysi, když byla Klinika ještě skutečnou klinikou, bydleli naší mladí nedaleko. Kolem objektu jsme chodili  s tehdy předškolní vnučkou do parku Parukářka. Nesčetněkrát.  Mám tedy ke klinice (Klinice) zvláštní "citový" vztah a její osudy  jsem později se zájmem sledoval, i když se naším „hlavním parkem“ staly na více než deset let Havlíčkovy sady (Grébovka). A nestačil jsem se divit, tak jako asi spousta čtenářů článku Jana Zieglera.

 

Klinika je pro mě především ilustrací toho, jak si někteří aktivisté představují fungování společnosti v právním státě. Kdybych měl vlasy, vstávaly by mi hrůzou na hlavě.

 

Závěr: je užitečné si tuto kauzu a chování aktivistů v ní zatraceně dobře pamatovat. Buď svět funguje podle zásady, že soukromé vlastnictví je posvátné – anebo jsme zpátky v komunismu.

 

FOTOODKAZ – Výhled z Parikářky. Zdroj: Web OS Parukářka. Klikněte ZDE

 

Autor: Lubomír Stejskal | neděle 4.11.2018 14:08 | karma článku: 36,87 | přečteno: 1193x