- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Aleš Gill napsal svůj postřeh týkající se města Marsa Alam. Realistický postřeh. Nejspíš měl jinou představu o tomto městě inspirovanou dostupnými internetovými informacemi – a z rozdílu mezi jedním a druhým vychází jeho zklamání, které je v textu nepřehlédnutelné. Ale necjhi psát za něj, ale za sebe.
Protože jsem Marsu Alam (oblast) navštívil v předcovidových letech opakovaně, někdy i dvakrát za sezonu, a destinaci si oblíbil, považoval jsem za účelné k tématu, které se na blogu vyskytuje jen výjimečně, cosi ze svých zkušeností nabídnout. Vnímal jsem inspirativní článek Aleše Gilla jako příležitost.
Celá věc má navíc jednu přidanou hodnotu. Když jsem se v úterý (26/10) ráno probudil a pohlédl na mlhu za oknem, nenapadlo mě, a to ani ve snu, že budu ten den psát dva články na námět Marsy Alam. Za to oběma kolegům děkuji. Píšete-li o něčem, co máte rádi, je to obzvlášť potěšující. Psát o Marse Alam je vítané vytržení z šedi života daleko od moře.
Martin Faltýn došel k poznání, že Osud ho (stran plánované cesty do Egypta) straší už delších pár týdnů dopředu. A v závěru článku dodává: „Tuhle dovolenou si zkazit nenechám.“
Má recht. Není důvod nechat si ji zkazit. Především: kdyby tam měl člověk jezdit proto, aby si nechal pobyt zkazit, nevracel bych se do těch konči jednou, dvakrát, třikrát … vícekrát. Kromě toho: to, o čem píše kolega Gill, a o čem jsem psal následně já, se Martina Faltýna vůbec netýká. Tedy na 99 procent netýká.
Proč si to myslím?
Zatímco Aleš Gill psal o městě Marsa Alam, a já reagoval na jeho psaní o městě Marsa Alam, Martin Faltýn během své dovolené nebude mít s tímto městem nic společného. Natolik oblast znám, abych mohl na základě indicií uvedených v jeho článku tvrdit, že míří do hotelu Tulip (doplňující názvy jako Royal a Beach pomíjím). Hotel patří k těm, které se nacházejí poblíž letiště Marsa Alam (po výjezdu z něj na druhém kruhovém objezdu doprava, projede se městem Port Ghalib, vpravo je nemocnice). Z Tulipu je to do města Marsa Alam po silnici nějakých 50 kilometrů. Řešit stav tohoto města Martin Faltýn tedy nemusí, na průběh jeho dovolené nebude mít žádný vliv.
K několika zveřejněným postřehům Martina Faltýna (z recenzí):
K ostatním bodům (jídlo, nábytek v hotelu, personál) nepovažuji za nezbytné se vyjadřovat. Pouze dodám jednu poznámku:
Korál souběžné s pobřežím si Egypťané chrání, vstup na něj je omezen, proto ta mola. M. Faltýn si bohužel vybral hotel s molem nejdelším v dané destinaci (cca 650 m). Některé laguny mezi břehem, korálem a otevřeným mořem plavání umožňují, jiné nikoli; vždycky je ale kde šnorchlovat (resp. nesetkal jsem se s hotelem, kde by to nebylo možné.
Věřím, že bez ohledu na obsah článku Aleše Gilla a moji odezvu si kolega Faltýn pobyt v hotelu Tulip vychutná a užije. Plným právem se na ni může těšit. Za sebe mu přeji nezapomenutelný pobyt (v pozitivním slova smyslu) a bezpečný let. Pozná dovolenou v místě, kde hotelové resorty jsou vlastně svého druhu oázami v poušti. I to má své kouzlo. A i poušť si člověk může zamilovat (pokud ovšem bydlí v hotelu se vším „západním“ komfortem).
Těším se na blogy Martina Faltýna po návratu z Marsy Alam, na články i fotografie. Pod vodou pozná magii. Svět, který mně osobně učaroval už napořád. Nikde jinde jsem nepoznal klidnější relax než mezi faunou Rudého moře. Jsem za to vděčný.
•
KOUZLA MARSY ALAM/Foto: Lubomír Stejskal
... obr. 1/
... obr. 2/
... obr. 3/
... obr. 4/
... obr. 5/
... obr. 6/
... obr. 7/
... obr. 8/
... obr. 9/
Další články autora |