Jsem dalek toho, abych se komukoliv vysmíval za to, že něco neví. Sám jsem v tomto směru zcela nedostatečný, což si velice často uvědomuji, když žena sleduje na TV Nova vědomostní soutěž „Na lovu“.
Když už se ale stane, že člověk vyhoří tak jako Andrej Babiš v pořadu TV Prima „K tabuli“, působí hloupě, když se ho někteří lidé zastávají či jeho překvapivé neznalosti omlouvají. Třeba tím, že šlo o „chytáky“ (1. místopředseda Babišova hnutí Karel Havlíček).
Anebo se snaží naznačit, že žáci se špatně zeptali, jak je možné chápat příslušnou pasáž v článku blogera Ladislava Větvičky nazvaného „Enem blbec nevi, co je napsane na oponě Narodniho divadla“ (17. 12. 2022). Byť v záležitosti opony pražského Národního divadla má L. Větvička z formálního hlediska pravdu.
Připomeňme. Jeden z žáků se v pořadu „K tabuli“ A. Babiše zeptal: „Co je napsáno na oponě Národního divadla a co to znamená?“
K tomu L. Větvička uvádí: „ … aji posledni baraba z Ostravy vi velice dobře, že na oponě Narodniho divadla neni napsane nic.“ Netuším, jestli to ví „i poslední baraba z Ostravy“, ale pravda to je: nápis „Národ sobě“ je napsán na portálu nad jevištěm, nikoli na Hynaisově oponě.
Jenomže: jistá moudrost nás učí, že neexistují hloupé otázky, ale jen hloupé odpovědi. Platí to i v tomto případě. Kdyby byl A. Babiš „v obraze“, odpověděl by třeba tak, že na oponě žádný nápis není a že ona dvě slova, která má tazatel zřejmě na mysli, jsou uvedena nad oponou, nad jevištěm. A byl by z otázky venku. To by ale musel tušit, na co se školák ptá – a v tom je zřejmě zakopán pes.
A. Babiš se dostal do úzkých a tak trochu podle sovětského modelu odpovědí („vy zase lynčujete černochy“) celou věc zpolitizoval: „Tak to teda nevím, ale my jsme rekonstruovali Národní muzeum a Státní operu.“
Když mi bylo ono video členy rodiny puštěno, částečně jsem se za hosta styděl, částečně mi ho bylo líto. Líto mi ovšem není těch, kdo se zoufale snaží jeho znalostní propadák omluvit. To už je jenom hloupé.
