Bylo to ovšem den - milník, neboť do jeho 22. hodiny místního (izraelského) času bylo nutné uzavřít seznamy kandidátů pro dubnové volby do Knesetu. To také znamenalo dokončit formování volebních aliancí.
Začalo to hned ráno. Noc byla plodná. Světlo světa spatřilo spojenectví stran Chosen le Yisrael (ta už byla v alianci s partají Telem – v čele obou stojí bývalí náčelníci generálního štábu armády Gantz a Yaalon) a Ješ Atid exministra financí Yaira Lapida. Během dne bylo oznámeno, že nová formace se bude jmenovat MODROBÍLÁ STRANA (národní barvy Izraele). Tím byla zformována hlavní protinetanjahuovská fronta – s cílem odstavit současného premiéra a jeho Likud od moci.
Gantz, Yaalon a Lapid přizvali do týmu ještě třetího exnáčelníka generálního štábu Gabiho Aškenaziho – a protože v Izraeli se tato funkce nazývá ramatkal, jde o formaci tří ramatkalů + jednoho novináře (na fotoodkazu zleva Yaalon, Gantz, Lapid, Aškenazi).
O den dříve došlo k novému seskupení na pravici. Židovský domov a Národní unie, které se dohodly na společné kandidátce 14. února, odsouhlasily „technickou alianci“ se stranou Otzma Yehudit (Židovská síla) – pouze do voleb, pak se Otzma zase osamostatní. Duchovním otcem tohoto sňatku z rozumu je premiér Netanjahu, kterému velmi záleží na tom, aby pravice tváří v tvář „modrobílé vlně“ maximálně posílila.
Problémem ovšem je , že Otzma je tvořena politiky, kteří se hlásí k odkazu (byť údajně ne k metodám) kontroverzního rabína Meira Kahaneho a jeho strany Kach, soudem zakázané (1994 – ideologie strany se neslučovala s hodnotami demokratického právního státu).
Co znamená „hlásí se k odkazu“? A proč vlastně tlak Netanjahua na účelové spojení Otzmy s Židovským domovem tak moc vadí spoustě lidí, nejen v Izraeli, ale také v Americe?
To vysvětluje Marcy Osterová na webu Times of Israel.
Pokud jde o politické cíle: partaj prosazuje, aby se Izrael nacházel na území vymezeném řekou Jordán na východě a Středozemním mořem na západě, tj. na celém teritoriu někdejšího britského mandátu Palestina. Požaduje anexi Judeje a Samaří (Západního břehu), přesídlení palestinských Arabů a izraelských Arabů do arabských zemí, plnou izraelskou suverenitu nad jeruzalémskou Chrámovou horou a zrušení mírových ujednání z Oslo.
Kromě toho: předním představitelům Otzmy je vyčítáno toto:
- Michael Ben Ari nazývá Meira Kahaneho svým rabínem a učitelem;
- Baruch Marzel, někdejší poradce Kahaneho, pořádá každoročně vzpomínkové setkání u hrobu Barucha Goldsteina, který v roce 1994 povraždil 29 palestinských Arabů v hebronské Jeskyni patriarchů;
- Ben-Zion Gopstein stojí v čele extremistické skupiny Lehava (součást Otzmy), která má v programu zákaz manželských vztahů mezi Židy a Nežidy a oponuje křesťanské přítomnosti v Izraeli;
- Itamar Ben Gvir, právník, který hájí pravicové aktivisty obviněné z židovského terorismu – to mu ovšem těžko lze vyčítat, je to jeho džob; v mládí ovšem „proslul“ epizodou, z níž mrazí: podařilo se mu odcizit logo z cadillacu premiéra Yicchaka Rabina, načež v médiích ohromil větou: „Stejně, jako jsme se dostali k tomuto symbolu (ukradený emblém automobilu držel v ruce - LS), můžeme se dostat i k Rabinovi.“ Za několik týdnů byl Yicchak Rabin židovským extremistou zavražděn.
Bylo by s podivem, kdyby politici stojící v opozici proti Netanjahuovi tyto neblahé skutečnosti v předvolebním boji nevyužili. Pak se také musíme ptát, jestli tímto politickým tahem neutrpí Netanjahuova důvěryhodnost. Tedy, jestli to měl zapotřebí.
Ne všichni v Židovském domově se s objetím s Otzmou Yehudit ztotožnili. Novinářka Yifrat Erlichová, na kandidátce Domova č. 3, z předvolebního klání odstoupila. Nahrazena byla Itit Silmanovou. Odešla i Yaara Yešuranová, zakladatelka Fóra žen ve straně – a zamířila do Nové pravice bývalého šéfa Židovského domova Naftaliho Bennetta.
A další události dne alespoň telegraficky. Nepodařilo se dosáhnout společné kandidátky arabských stran. Ty nyní tvoří dvě dvojice: Strana Taal jde do voleb s komunistickou stranou Hadaš, zatímco Balad vytvořil spojenectví s partají Raam.
Během dne se hovořilo také o možnosti volebního spojenectví labouristů s levicovou stranou Meretz. Z toho sešlo, stejně jako z předchozího pokusu o spojení Ganzovy strany Chosen le Yisrael a sociálně zaměřené partaje Gešer poslankyně Orly Levyové Abekasisové. Ukázalo se, že pro Bennyho Gantze je mnohem lákavější nevěstou Yeš Atid, s níž se nakonec spojil – partaj Gešer půjde do voleb samostatně.
Totéž platí i o středopravé sociálně liberální straně Kulanu exministra financí Mošeho Kahlona, bývalého politika Likudu. Spekulace o tom, že by mohl jít společně s Likudem sám Kahlon odpoledne vyloučil.
PRVNÍ VÝZKUM: 36 ku 26
Večer 21/2 přinesla izraelská média první bleskový průzkum preferencí po ustavení Modrobílých, který byl vypracován pro televizní Kanál 13. Jeho výsledky:
- 36 křesel v Knesetu … Modrobílí
- 26 … Likud
- 10 … arabské strany Hadaš/Taal
- 8 … Židovský domov (spojený s Otzmou Yehudit)
- 7 … náboženská strana Sjednocený judaismus Tóry
- 6 … náboženská strana Šas
- 5 … Yisrael Beytenu (exministra Liebermana)
- 5 ... Nová pravice (Bennett/Šakedová)
- 5 … Labouristé
- 4 … Kulanu (exministra Kahlona)
- 4 ... levicová strana Meretz
- 4 … arabské strany Balad/Raam
V táboře Modrobílých zavládla euforie. Naopak pro Netanjahua je to velká výzva. Nicméně – je to první vlaštovka a po 9. dubnu rozhodne to, jaký bude mít vítězná partaj koaliční potenciál.
Ať tak či onak, ten pravý předvolební boj začal. Právě dnes.
