18. leden je pro Německo z historického hlediska docela důležitý a možná proto symbolicky, v tento den došlo k prvnímu zadržení a obvinění ze sexuálního napadení o silvestrovské noci.
Někomu se může zdát, že těch obviněných je málo a také, že k němu došlo po docela dlouhé době. Ale nebuďme na německou policii tak příkří. V Německu se rychlost moc nenosí, což nám předvedla tamní veřejnoprávní média. Zřejmě tedy i německá policie postupuje podle stejného rychlostního klíče. Hlavní ovšem je, že se výsledek dostavuje.
Tou první vlaštovkou, která byla polapena do sítí německých orgánů, se stal jistý šestadvacetiletý Alžířan z uprchlické ubytovny v Kerpenu nedaleko Kolína, u kterého se našly dva odcizené mobilní telefony.
K tomuto dílčímu úspěchu došlo možná náhodou a symbolicky v den, kdy roku 1701 vzniklo Pruské království a roku 1871 stejného data, kdy došlo k prvnímu sjednocení Německa. O sjednocení se zasloužil především tehdejší pruský premiér Otto von Bismarck. Ten dosáhnul ve Versailles toho, aby německá knížata prohlásila Viléma I. Pruského německým císařem a tímto aktem došlo k politickému sjednocení německých států do státu národního.
Bylo by dobré, kdyby si ono datum němečtí politici vzali k srdci a přispěli k tomu, aby i dnešek byl dalším významným dnem, který povede k zachování a jednotě Německého státu. S ohledem na to, jak si paní Merkelová doposud nerozumí s jinými spolkovými zeměmi, například Bavorskem, se totiž zatím zdá, že úsilí, které vynaložili tehdejší vůdci, může jistou laxností nynějších německých politiků přijít nazmar.
Nyní k panu Sobotkovi. Ten se během minulých dnů stal nejznámějším počítačovým začátečníkem a zavdal svým přístupem námět k otevření různých diskuzí na téma: proč si nedávat do svého hesla vlastní jméno a příjmení.
Na svůj amatérismus dnes opět doplatil, protože se objevila další uniklá korespondence z jeho mailové schránky. Pan Sobotka se tedy dnes mohl cítit stejně, jako 18. ledna 1912 britský polárník Robert Falcon Scott. Ten po dobytí jižního pólu zjistil, že jeho rival Amundsen dosáhnul vysněného cíle o 4 týdny dříve. Možná, že hackeři vybrali dnešní datum schválně a tímto smutným výročím chtěli dát panu premiérovi najevo, že je neustále několik kroků za nimi. Ale třeba to pana premiéra už ani netrápí, jelikož mu zřejmě dochází, že hackeři nejsou ti jediní, za kterými je o několik tahů pozadu.
A ze zimy, do tepla za Radovanem. Nikoliv za tím hodným z Večerníčka, ale tím zlým z Jihoafrické republiky. Jeho rodina totiž tvrdí, že v tamních podmínkách fyzicky i psychicky strádá a jeho jediným rozptýlením je bible. Z toho důvodu se ho snaží, za pomoci právníků, dostat do mírnějšího zařízení.
Co pro Radovana znamená mírnější věznice, již asi všichni dobře víme. Proto doufám, že snaha jeho rodiny bude stejně úspěšná, jako 18. ledna 1945 snaha IV. tankového sboru SS, který se v posledních marných pokusech snažil zuřivě vyprostit Budapešť z obklíčení Rudé armády.
Sice věřím, že Radovan tam může trpět a chápu snahu jeho rodiny, ale s ohledem na pana Krejčíře by bylo dobré myslet snad i více na ty, co trpěli za dob jeho účinkování, či na ty, kteří by zřejmě trpěli, kdyby se náhodou pan Krejčíř dostal do mírnější věznice. Ale na druhou stranu je mi jasné, že nad snahou Krejčířovi rodiny jistě netleskají dlaněmi někteří zdejší politici. Ti možná jsou teď po Krejčířově rodině jedinými trpícími a v očekávání, co by nastalo, kdyby to Radovanovi náhodou vyšlo.
A na závěr ještě jedno datum, které se k dnešní době docela hodí. A to je 18. leden 1409, kdy Václav IV. vydal Dekret kutnohorský. Tímto dekretem omezil vliv cizinců na Univerzitě Karlově. Tehdejší události mi trochu připomínají nynější snahu Bruselu a také jistou angažovanost vysokoškolských akademiků v čele s panem Putnou, kteří se nám snaží, pomocí médií, vštěpovat svůj pohled na svět.
Tak si říkám, jestli ten vliv cizinců opět nepřekročil únosnou mez.
